Štrasburk - Europoslanci dnes původní návrh řešení kyperské krize označovali za „velmi nešťastný“, „zločinný“ nebo dokonce „nejhorší v dějinách“. Jeho součástí totiž bylo také zdanění části bankovních vkladů drobných střadatelů. Ovšem jak by se měly ekonomické problémy Kypru řešit, na tom se neshodli. Podle kyperské televize RIK generální prokurátor Petros Kliridis prohlásil, že záchranný plán v hodnotě 23 miliard eur, který byl dojednán v eurozóně, bude nakonec muset schválit ostrovní parlament. Kliridis odkázal na příslušnou část ústavy. Podle kyperského listu Kathimerini tak nyní panují obavy, zda poslanci projekt přijmou, protože předchozí odmítli.
Europoslanci se opřeli do původního plánu na záchranu Kypru
Evropská unie neměla dle slov předsedy evropských socialistů Hannese Swobody nikdy souhlasit s „útokem“ na účty s vklady pod 100 tisíc eur. Původní návrh počítal u těchto účtů se zdaněním 6,75 procenta a téměř deseti procenty u vkladů nad tuto částku. Swoboda je přesvědčen, že tento nápad výrazně podkopal důvěru Evropanů v sedmadvacítku. Důležité podle něj je, dát nyní Kypru čas, aby rozvinul i jiné části své ekonomiky než bankovnictví.
Ještě plamennější řeč měl člen předsednictva evropských lidovců Jean-Paul Gauzes. Europoslanec má zato, že „skutečnou příčinou katastrofálního fiaska“ jsou ministři financí zemí eurozóny. Také evropské instituce prý byly vůči problémům Kypru málo pozorné. Řešením je podle Gauzese co nejrychlejší zavedení bankovní unie a společného bankovního dozoru.
GALERIE
Budova Evropského parlamentu zdroj: ČT24
Návrh na zabavení peněz drobných střadatelů byl však tragédií a nejhorším nápadem všech dob, nechal se slyšet předseda evropských liberálů Guy Verhofstadt. Nyní je podle něj nutné zjistit, kdo s takovým nápadem přišel. Pokud se tak nestane, požádá jeho strana v Evropském parlamentu o vytvoření vyšetřovací skupiny. Podle Verhofstadta je také nutné mít evropský mechanismus pro podobné případy, nikoli je řešit až v případě nouze.
S Verhofstadtem ale nesouhlasil místopředseda evropských konzervativců, český europoslanec Jan Zahradil. Podle něj mají krize různé příčiny, a proto je třeba různých, nikoli univerzálních řešení, jakými jsou podle něj v současné době nadirigovaná finanční opatření, nová regulační opatření nebo masivní finanční pomoc. Konfiskace části soukromých vkladů, jejíž návrh považoval za velmi nešťastný, není podle Zahradila přípustná.
Zato předseda zelených Daniel Cohn-Bendit, jemuž vadila zejména pomalá reakce evropských úřadů, vidí řešení kyperských ekonomických problémů ve sjednocení ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část. Je to podle něj právě ekonomicky vitální Turecko, které by do sjednoceného Kypru nalilo investice a výrazně tak pomohlo oživení ekonomiky.
Demonstrace na Kypru
Zdanění drobných vkladů jako zločin
Spolupředseda evropských svobodných Nigel Farage pak míní, že návrhem na zdanění peněz z bankovních vkladů klesli evropští úředníci na úroveň „prostých zločinců“. Takové nápady jsou podle něj jasným vzkazem zahraničním investorům, aby z EU vytáhli své peníze, dokud to jde.
Kyperský parlament původní návrh na zdanění vkladů drobných střadatelů zavrhl. V rámci nové dohody, díky níž by měl ostrovní stát získat záchranný úvěr ve výši deseti miliard eur, bude muset zabavit část těch vkladů v kyperských bankách, které přesahují 100 000 eur. Přesná výše zatím nebyla stanovena, dříve se hovořilo i o několika desítkách procent (třeba v případě banky Laiki).
Kypr si ještě vlastními silami musí obstarat dalších 13 miliard eur, ačkoli se původně počítalo jen s více než sedmi miliardami. Ozývají se proto v Evropské unii názory, že by eurozóna mohla Kypru trochu pomoci pokrýt vzniklý rozdíl.
Zatím není jasné, kdy bude parlament o plánu hlasovat. Kypr ale nemá času nazbyt. Kyperský ministr financí Charis Georgiadis řekl, že země by mohla skončit v platební neschopnosti, pokud dohoda nebude ratifikována ještě tento měsíc. První část pomoci má totiž Kypr obdržet na začátku května.