Berlín - Německá ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mírně posílila, podle předběžných údajů spolkového statistického úřadu stoupla o 0,1 procenta. Po více než půlprocentním poklesu (konkrétně 0,7 procenta) z posledních tří měsíců roku 2012 tak znovu obnovila růst. Pro ekonomy je ale výsledek i přesto zklamáním. Naopak ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 procenta a je už šest čtvrtletí po sobě v recesi. Celá EU pak vykázala pokles o 0,1 procenta.
Německá ekonomika se opět vrací do formy, na rozdíl od eurozóny
Ekonomové podle ankety agentury Reuters totiž odhadovali zvýšení HDP o 0,3 procenta. Navíc v meziročním srovnání se německý HDP po stagnaci na konci minulého roku propadl o 1,4 procenta. Úřad revidoval údaje za čtvrté čtvrtletí směrem dolů. Dosud uváděl za toto období mezičtvrtletní pokles o 0,6 procenta a meziroční růst o 0,1 procenta.
Spolkový statistický úřad (Statistisches Bundesamt Deutschland)
„Německá ekonomika nabírá dech jen zvolna. Roli ve slabém růstu hrála mimořádná zima.“
Chladná zima se totiž protáhla až do konce března, což se negativně podepsalo zejména na stavebnictví.
Více na stránkách úřadu.
A i když si náš západní soused vedl v prvních dvou letech dluhové krize v eurozóně relativně velmi dobře, loni už začal pociťovat dopady slabé poptávky v eurozóně. I tak je na tom pořád lépe než většina ostatních zemí eura.
Německo přitom představuje největší evropskou ekonomiku, na které je závislá i řada českých firem. „Pozitivní na německých číslech je růst spotřebitelské poptávky. Tu podporuje dobrá situace na trhu práce a její posilování je faktor, který by měl podporovat zbytek eurozóny,“ přiblížil Tomáš Vlk, analytik Patria Online.
Ekonomika eurozóny v meziročním srovnání urychlila pokles na jedno procento z tempa 0,9 procenta v předešlém čtvrtletí. Také v EU meziroční pokles mírně zesílil na 0,7 procenta. Propad eurozóny byl přitom o něco horší, než ekonomové očekávali. Recese je už nyní delší než předchozí propad v letech globální finanční krize 2008–2009, třebaže ten byl výrazně hlubší. Na současné situaci se nejvíce podepisuje přetrvávající dluhová a bankovní krize jižní Evropy, v níž se nejnověji ocitl Kypr.
Francie zase v recesi, Itálie v nejdelším propadu za více než 40 let
A makroekonomická data dnes zveřejnila také Francie. Tamní ekonomika ovšem vstoupila v prvním čtvrtletí do nové recese. Její HDP klesl o 0,2 procenta a zaznamenal pokles druhé čtvrtletí za sebou.
Eurozóna
Podobným tempem jako v prvním čtvrtletí klesl výkon druhé největší ekonomiky eurozóny i v posledním čtvrtletí minulého roku. Francie spolu s celou eurozónou byla v poslední recesi během finanční krize v období 2008 až 2009.
Martin Urban, hlavní makléř brokerJet České spořitelny
„(Rozdílný vývoj německé a francouzské ekonomiky) ukazuje, že eurozóna je tzv. dvojrychlostní. I když německá čísla nebyla tak dobrá, jak se čekalo, tak země pořád roste a funguje. Naopak Francie upadá do recese a nedaří se jí.“
Italská ekonomika pak prodloužila recesi dokonce na sedm čtvrtletí v řadě a je nejdelší minimálně od roku 1970, kdy se čtvrtletní údaje v zemi začaly zpracovávat. Hrubý domácí produkt třetí největší ekonomiky eurozóny klesl proti předešlému čtvrtletí o 0,5 procenta, v meziročním srovnání o 2,3 procenta.
Také slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila tempo meziročního růstu, konkrétně na 0,6 procenta z předchozích 0,7 procenta v posledním loňském kvartálu. Dosáhla tak nejhoršího výsledku od propadu hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2009, na rozdíl od České republikyse však Slovensko nyní vyhnulo recesi.
Ranní komentář Martina Urbana (zdroj: ČT24)