Praha - Až 99 procent nebezpečného odpadu končí na skládkách bez poplatku. S takovým zjištěním přišel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil v letech 2007 až 2011 celkem čtrnáct vybraných provozovatelů skládek. Skládkaři totiž využívají měkkého zákona a odpad vykazují jako materiál na úpravy skládky. Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Chalupa (ODS) nestihl za svého působení novelizovat plán odpadového hospodářství ani dokončit zákon o odpadech.
Firmy se vyhýbají platbám za ukládání nebezpečného odpadu
Ministerstvo životního prostředí si je podle mluvčího Matyáše Vitíka problému vědomo a snaží se prý s dalšími orgány státní správy nalézt řešení. „Součástí řešení tohoto problému budou i případné změny právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství,“ sdělil Vitík. Poplatek za nebezpečný odpad se dělí na základní složku pro obce a rizikovou složku, kterou dostává Státní fond životního prostředí (SFŽP). „I když sazba rizikové složky vzrostla v roce 2009 z 3 300 na 4 500 korun za tunu, příjem z této složky klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu ze 107,8 na 59,2 milionu korun ročně,“ sdělila Málková.
"Mělo by se to řešit zpoplatněním technického zabezpečení skládek. Všechen odpad, který jde na skládku, by měl být zpoplatněný a neměly by tam být úlevy. Skládkaři by se měli motivovat k tomu, aby si technické zabezpečení skládky udělali sami," reagoval ekolog z Hnutí Duha Ivo Kropáček.
„Důvodem je mimo jiné to, že zákon umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako takzvaný technologický materiál na zajištění skládky a na terénní úpravy. Tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené,“ uvedla mluvčí NKÚ. V roce 2011 bylo osvobozeno od poplatků dokonce 98,5 procenta nebezpečného odpadu uloženého na kontrolovaných skládkách. Přitom peníze z poplatků mají sloužit SFŽP na ochranu životního prostředí.
Navíc je podle kontrolorů samotné vybírání poplatků či pokut za uložení nebezpečného odpadu příliš komplikované.
„NKÚ doporučuje přehodnotit nejen zákon o odpadech, ale i kompetence zainteresovaných orgánů,“ sdělila mluvčí úřadu. „Kontroloři také doporučují jednoznačně stanovit limit pro ukládání nebezpečných odpadů na skládky bez poplatku,“ doplnila.
NKÚ našel i další nedostatky, které ztěžují bezpečné skladování odpadů. Podle zákona například mohou ročně využít provozovatelé skládek na úpravy jen čtvrtinu objemu všech odpadů. Jenže odpad přijímají skládky v tunách, tedy váhových jednotkách, a pro přepočet na objemové jednotky není stanoven jednotný postup. To dává podle NKÚ skládkařům možnost uložit velké množství nebezpečného odpadu jako nezpoplatněný materiál pro úpravy.
Ministerstvo, které má mít hlavní dozor nad nakládáním s odpady, také nedostává informace o kontrolách prováděných kraji a obcemi. „Zákon obcím ani krajským úřadům neukládá povinnost informovat ministerstvo o provedených kontrolách ani jejich výsledcích,“ upozornil NKÚ. Ani SFŽP neměl k dispozici údaje o kontrolách. Kvůli tomu se v roce 2010 státní instituce dohodly, že fond bude muset nově vyhodnocovat kontroly příjmů z poplatků za odpad či provádět průběžné analýzy výsledků kontrol. „Tato dohoda však nemůže nahradit potřebnou právní úpravu,“ uvedl NKÚ.
Telefonát Olgy Málkové (zdroj: ČT24)