Praha - Dostavba dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín je strategickou a bezpečnostní otázkou země. Prohlásil to nový ministr životního prostředí Tomáš Podivínský, který v rámci své první pracovní cesty v ministerském úřadu zamířil právě do Temelína. Novému ministrovi jde především o to, aby Česká republika byla soběstačná energeticky, a tím pádem i politicky.
„Dlouhodobý zastánce energetické nezávislosti a surovinové bezpečnosti,“ jak sám sebe novopečený ministr nazval, se v době trvání svého úřadu hodlá zaměřit zejména na dostavbu Temelína. Zřejmě právě proto směřovaly ministrovy první kroky po uvedení do úřadu právě do jihočeského Temelína.
Temelínskou elektrárnu zná důvěrně. Na přelomu tisíciletí řídil na velvyslanectví ve Vídni česko-rakouská jednání při spouštění prvních dvou reaktorů. Teď si na místě, kde mají stát další dva nové bloky, prohlédl plány investice v hodnotě až 300 miliard korun.
Podle Podivínského se jiné zdroje energie nemohou s jaderným srovnávat. „Pokud bychom převedli výkon těch dvou současných bloků na uhlí, představovalo by to 150 kilometrů dlouhý vlak s vagony uhlí. Pokud bychom zkusili energie z Temelína převést na solární elektrárny, tak jde o 50 tisíc fotbalových hřišť plochy,“ uvedl.
Drábová: Nevzpomínám si na ministra životního prostředí v Temelíně
Na asi 80minutové prohlídce ministra doprovázela například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo místopředseda představenstva a ředitel divize finance společnosti ČEZ Martin Novák.
Drábová ocenila Podivínského za jeho návštěvu. Sama si prý za dobu ve své funkci nevzpomíná na ministra životního prostředí, který by kdy Temelín navštívil. „Energetika a životní prostředí jsou velmi úzce provázány,“ dodala Drábová.
Finanční ředitel ČEZu Martin Novák vyzdvihl zejména bezemisní ekologický přínos temelínské elektrárny. „Díky tomu, že Jaderná elektrárna Temelín nepálí uhlí, ušetří ročně 14 milionů tun uhlí, více než 4 miliony tun popílku - pokud by se elektřina v Temelíně vyráběla z hnědého uhlí, a nevypustí 85 kilometrů krychlových spalinových plynů,“ dodal.
Nové bloky elektrárny by měly být uvedeny do provozu v roce 2025. Aby ale harmonogram platil, musí vláda vydat klíčové rozhodnutí v příštím roce. O největší zakázku v české historii usilují americko-japonský Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200.
