Kypr se kvůli ztrátám svých bank ocitl na pokraji bankrotu a v březnu se dohodl na mezinárodním záchranném úvěru. Výměnou za to ale musela země zavřít jednu ze svých velkých bank a zabavit část úspor nad pojištěných 100 tisíc eur. V červnu pak Nikósie dostala první tranši úvěru v částce tří miliard eur. O další části půjčky v zatím nespecifikované výši by měli ministři financí eurozóny rozhodnout v polovině září.
Trojka se zaměří například na to, proč kyperská centrální banka ještě neurčila podmínky pro akcionáře největší ostrovní banky Bank of Cyprus za to, že se vzdají části svých vkladů. Ministerstvo financí se obává, že neřešení této otázky zbrzdí uvolňování zavedených omezení na pohyb peněz.
Kypr slíbil věřitelům, že zváží možnost prodeje části zlatých rezerv, z jejichž výnosů by se splácel dluh. Tamní vláda se navíc v rámci dohody s věřiteli zavázala, že do roku 2016 sníží rozpočtový deficit na 2,4 procenta hrubého domácího produktu z letošních 5,9 procenta. Kypřané si mohou z domácích bank vybírat jen do 300 eur denně a nemohou si nechávat proplácet šeky, což zesiluje úvěrovou tíseň v zemi a prohlubuje ekonomickou krizi.
