Praha - Barva léku, tvar tablety a vzhled krabičky jsou pro pacienty naprosto zásadní. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Foxo na nich záleží třetině lidí. Barvy totiž ovlivňují vnímaný účinek léku, a potvrzují to i zkušenosti lékárníků.
Byznys s léky: Chcete raději modrou, nebo červenou pilulku?
Například modrá a zelená uklidňují, jsou tedy barvami sedativ a léků na spaní. Červená a žlutá naopak navozují povzbuzení, a proto se jimi barví stimulující pilulky nebo antidepresiva. Pacienti jsou přitom na zbarvení pilulky fixovaní a na změnu si zvykají jen těžko.
Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory
„Někteří pacienti si nám potom stěžují, že sice byli ubezpečováni lékařem i lékárníkem, že se jedná o stejný lék - třeba hypertonici. Ale že na sobě pociťují, že ten účinek není takový, na jaký byli zvyklí.“
Jen růžová to může být
Když pilulka změní barvu, pacienti k ní ztrácí důvěru. Zejména ti starší a psychicky labilní. Rozdíly cítí hlavně u léků proti bolesti. Tady vyžadují růžovou. Právě ta symbolizuje rychlou a spolehlivou úlevu. I proto jsou zdaleka nejoblíbenějším lékem proti bolesti tablety v jasně růžové barvě, zatímco bílé prášky od konkurence považují klienti za méně účinné.
Léky tématem Ekonomiky ČT24 (zdroj: ČT24)
Nelibě nesli pacienti třeba proměnu barvy rohypnolu. Bílý prášek se před časem zneužíval k uspávání obětí. A tak výrobce začal lék barvit. Ovšem pacienti si nezvykli a naopak začali tvrdit, že jim prášek přestal zabírat. „To jsme přičítali tomu placebo efektu. Změnila se barva a najednou lidé byli z toho trochu vyděšení,“ vysvětlil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Důležitá přitom není jen barva, ale i tvar pilulky. Dřív byly všechny léky hnědé a kulaté. Dnes se pulty lékáren prohýbají pod ovály, kosočtverci a placičkami různých velikostí. Lidé si díky nim lépe zapamatují, kdy jaký lék berou. A barví se všechny léky bez výjimky, včetně těch bílých. Podléhají ale náročné kontrole, musí totiž jít o barviva zcela neškodná.
Prošlé léky do koše nepatří
Češi mají ve svých domácích lékárničkách léky za miliardy. Část z nich je ale prošlá, jak dokázal průzkum agentury STEM/MARK. Jenže místo do lékáren nebo ordinací, kam by se měly nevyužité pilulky vracet, putuje třetina do směsného odpadu. A polovina Čechů navíc léky špatně skladuje. Nejčastějším místem, kam lidé pilulky ukládají, jsou papírové krabice, následují zásuvky nebo ledničky. Jenže každý lék vyžaduje jinou péči. Vyhozené léky se pak spalují v pecích. Jejich likvidace vyjde zhruba na 7,5 milionu korun.