Byznys s léky: Chcete raději modrou, nebo červenou pilulku?

Praha - Barva léku, tvar tablety a vzhled krabičky jsou pro pacienty naprosto zásadní. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Foxo na nich záleží třetině lidí. Barvy totiž ovlivňují vnímaný účinek léku, a potvrzují to i zkušenosti lékárníků.

Zdroj: ČTK/DPA Autor: C3574 Michael Rosenfeld

Například modrá a zelená uklidňují, jsou tedy barvami sedativ a léků na spaní. Červená a žlutá naopak navozují povzbuzení, a proto se jimi barví stimulující pilulky nebo antidepresiva. Pacienti jsou přitom na zbarvení pilulky fixovaní a na změnu si zvykají jen těžko. 

Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory

„Někteří pacienti si nám potom stěžují, že sice byli ubezpečováni lékařem i lékárníkem, že se jedná o stejný lék -  třeba hypertonici. Ale že na sobě pociťují, že ten účinek není takový, na jaký byli zvyklí.“


Jen růžová to může být

Když pilulka změní barvu, pacienti k ní ztrácí důvěru. Zejména ti starší a psychicky labilní. Rozdíly cítí hlavně u léků proti bolesti. Tady vyžadují růžovou. Právě ta symbolizuje rychlou a spolehlivou úlevu. I proto jsou zdaleka nejoblíbenějším lékem proti bolesti tablety v jasně růžové barvě, zatímco bílé prášky od konkurence považují klienti za méně účinné.

Video Léky tématem Ekonomiky ČT24
video

Léky tématem Ekonomiky ČT24

Nelibě nesli pacienti třeba proměnu barvy rohypnolu. Bílý prášek se před časem zneužíval k uspávání obětí. A tak výrobce začal lék barvit. Ovšem pacienti si nezvykli a naopak začali tvrdit, že jim prášek přestal zabírat. „To jsme přičítali tomu placebo efektu. Změnila se barva a najednou lidé byli z toho trochu vyděšení,“ vysvětlil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Důležitá přitom není jen barva, ale i tvar pilulky. Dřív byly všechny léky hnědé a kulaté. Dnes se pulty lékáren prohýbají pod ovály, kosočtverci a placičkami různých velikostí. Lidé si díky nim lépe zapamatují, kdy jaký lék berou. A barví se všechny léky bez výjimky, včetně těch bílých. Podléhají ale náročné kontrole, musí totiž jít o barviva zcela neškodná.

Prošlé léky do koše nepatří

Češi mají ve svých domácích lékárničkách léky za miliardy. Část z nich je ale prošlá, jak dokázal průzkum agentury STEM/MARK. Jenže místo do lékáren nebo ordinací, kam by se měly nevyužité pilulky vracet, putuje třetina do směsného odpadu. A polovina Čechů navíc léky špatně skladuje. Nejčastějším místem, kam lidé pilulky ukládají, jsou papírové krabice, následují zásuvky nebo ledničky. Jenže každý lék vyžaduje jinou péči. Vyhozené léky se pak spalují v pecích. Jejich likvidace vyjde zhruba na 7,5 milionu korun.