Praha - Některé bariéry financované z programů prevence před povodněmi chrání před velkou vodou jen minimálně nebo vůbec. Takový je závěr šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři prověřili ministerstvo zemědělství, které za programy odpovídá, i příjemce dotací, u nichž zkontrolovali celkem 33 projektů za 2,6 miliardy korun. Podle úřadu je hlavní problém v tom, že často chybí ukazatele, podle nichž by šlo vyhodnotit efektivnost proinvestování státních peněz. Ministerstvo zemědělství označilo tiskovou zprávu NKÚ za „dezinformování veřejnosti“.
NKÚ: Platí je stát. Řada bariér ale před povodněmi neuchrání
Nejvyšší kontrolní úřad si posvítil na poskytování a čerpání peněz mezi lety 2007 až 2012 v rámci dvou programů prevence před povodněmi – programu Podpora prevence před povodněmi II, jehož výdaje mají být 11,5 miliardy korun, a programu Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží. Z toho má být poskytnuta částka přesahující tři miliardy.
„Podle NKÚ není možné účinně ověřit, jestli ty programy zabezpečují co nejvyšší efekt a prevenci před povodněmi. Třeba u druhého programu zaměřeného na rybníkářství zcela chybí ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku,“ prohlásila mluvčí úřadu Olga Málková.
„V kontrolním protokolu předaném na závěr kontroly podobná výhrada a kritika není uvedena, protože kontrolní skupina NKÚ pochopila rozdílnost hodnocených programů z hlediska indikátorů efektivity,“ uvedla v reakci na tvrzení NKÚ mluvčí ministerstva Dana Večeřová.
Koruny
Ve druhém programu bylo zkontrolováno celkem 15 akcí. U osmi z nich přitom kontroloři konstatovali, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu obyvatel či majetku malý nebo zcela žádný význam. „Většinou jde o rybníky, které jsou ve volné krajině, takže tam se to nedá kvantifikovat, jak se ochrání,“ poznamenala mluvčí ministerstva zemědělství Dana Večeřová. „Ale zvyšuje se retenční schopnost krajiny, což znamená, že voda tam zůstane zadržená a neteče dál,“ dodala.
NKÚ: Chybějící ukazatele? Chyba ministerstva zemědělství
Podle Málkové nelze jednoznačně říci, kolik finančních prostředků „přišlo vniveč“. Zbylých 18 kontrolovaných projektů z programu prevence před povodněmi bude podle NKÚ možné vyhodnotit až po skončení programu v letošním roce.
„Problém ale je, že my současně nedokážeme říci ani to, kolik peněz dobře posloužilo,“ podotkla Málková. Co se chybějících ukazatelů týká, je chyba na straně ministerstva zemědělství, jež je mělo v rámci programové dokumentace nastavit. „Nějaké problémy jsme ale našli i u příjemců dotací,“ dodala mluvčí s tím, že zároveň musí ministerstvo pochválit za to, že úřad nenašel závažnější pochybení v registraci jednotlivých akcí do programů či v poskytování samotných finančních prostředků.
Při kontrole u příjemců dotací kontroloři zjistili například nedostatky v přípravě jedné stavební akce, když byly postupně vypuštěny tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o 21 procent, náklady ovšem naopak vzrostly o 12 procent.
GALERIE
videogallery_363996
- Nedostatky našli kontroloři i při výběru dodavatelů. Příjemci dotací nestanovili ve výběrových řízeních maximální možnou výši smluvních pokut či maximální délku záruční doby, tedy limitní hodnoty dílčích hodnoticích kritérií.
- Někteří uchazeči pak ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali tak vysoké bodové ohodnocení, že zakázku získali, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči. To se stalo například u akce „Lovosicko (Píšťany-Lovosice) – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi – stavební část“. Vybraný uchazeč nabídl o 47 milionů korun vyšší cenu než ten, který skončil na druhém místě. Přesto zakázku získal, protože se zároveň v nabídce zavázal k šestinásobně vyšší smluvní pokutě než druhý v pořadí. „Došlo k upřesňování technických podmínek a technologicky nebylo možné to jinak postavit,“ podotkla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.