Praha - Poplatky za vedení platebních karet nejspíš porostou. Píší o tom Lidové noviny. V Česku teď klienta vyjde karta na 400 až 540 korun ročně. Od konce příštího roku by to ale mohlo být až o polovinu víc. „Je to reálná hrozba,“ prohlásil šéfredaktor Fincentra Petr Zámečník. Důvodem je chystaná změna pravidel pro karetní transakce v Evropské unii. Brusel chce ulevit obchodníkům a nově stanovit maximální výši poplatků, které jim banky za platby kartou účtují. Zámečník ovšem zdůrazňuje, že se nejedná o regulaci koncového poplatku.
Platební karty zřejmě podraží. Na vině je evropská regulace
Analytici se domnívají, že si banky ušlé zisky vyberou na klientech. „Banky potřebují k udržení své stability určité zisky. Pokud je nemohou dostat z jednoho zdroje, hledají jiné,“ podotkl Zámečník s tím, že právě poplatek za vedení karty může být jedním z těchto zdrojů. „Podle dostupných informací měla tato regulace ve Španělsku dopad právě na růst poplatku za vedení platebních karet,“ uvedl Zámečník jeden příklad země, kde se banky takto zachovaly. Ve stopách Španělska by ale podle něj mohlo jít hodně evropských států.
Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia ovšem připomněl, že v některých zemích, jako je Dánsko, mezibankovní poplatky neexistují a že se to na cenách karet neprojevilo. Komise také poukázala na to, že po zavedení obdobné regulace v USA banky nejdříve hrozily zvýšením poplatků za karty, ale nakonec od toho kvůli negativní reakci spotřebitelů ustoupily. Stejně tak ve Švýcarsku s poklesem mezibankovních poplatků klesaly i poplatky za karty.
Podle děkana Fakulty financí a účetnictví VŠE Petra Dvořáka nicméně nejsou poplatky za platbu kartou tím, co by klienty bank nějak významně trápilo. „Toto je poplatek, který spotřebitel bezprostředně nevidí,“ domnívá se Dvořák a dodává: „Teď je to tak, že na první pohled vlastně nikdo ani nevidí, jak je ten poplatek velký. Většinou se uvádí, že je to od několika málo desetin procenta až k 1,5 či dvěma procentům.“
Zámečník zdůrazňuje negativa evropských regulací
Podle Zámečníka podobná regulatorní opatření z pera Evropské komise omezují soukromé podnikání – a to nejen v oblasti bankovnictví. „Ukazuje se, že taková opatření a podpory vedou k řadě negativních důsledků, jež nejsou předem domyšleny,“ myslí si šéfredaktor.
Evropská komise argumentovala tím, že chystané změny přinesou nižší ceny u obchodníků. V současné chvíli totiž odevzdávají až 4 procenta ze zaplacené ceny bance. A nově to má být méně. Podle Zámečníka ovšem zůstává otázkou, jestli banky snížení poplatků přenesou na obchodníka.
„Banky mají smluvní vztah s konkrétním obchodníkem a v rámci něho vyjednávají, kolik jeho banka bude účtovat za přijímání platebních karet. To, o čem hovoří Evropská unie, je regulace poplatků, které tato banka bude platit jiné bance,“ upozornil Zámečník s tím, že regulovaný je tak poplatek uvnitř tohoto procesu – nikoli koncový poplatek.
- Návrh Evropské komise: U debetních karet by měl být poplatek nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta.
- Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej ještě schválit členské země a Evropský parlament.
- Omezení by se mělo nejprve týkat mezinárodních plateb, a to možná už od roku 2014. Po dvou letech se jeho platnost podle záměru komise rozšíří i na platby vnitrostátní.
Peníze
Prémiové karty v nesnázích?
Evropská komise chce, aby si obchodníci mohli zvolit, které karty od karetních společností budou brát, tedy v praxi zřejmě ty s nejnižším poplatkem. Podle kritiků může tento krok vést k tomu, že dražší podnikovou či prémiovou kartou někde nebude možné zaplatit. „Podobné obavy nesdílím, ale i taková hrozba může být s regulací spojena,“ okomentoval návrh Zámečník.
Češi zatím využívají platební karty méně, než je třeba obvyklé v západní Evropě. Postupně se ale trend mění. Právě placení kartou navíc podporuje Evropská unie. „Pokud je platba provedena platební kartou, tak je totiž dohledatelná. Nemůže proto docházet k daňovým únikům,“ dodal šéfredaktor Fincentra.
Komentář Petra Zámečníka (zdroj: ČT24)