Petrohrad - Brazílie, Rusko, Čína, Indie a Jihoafrická republika (BRICS) - země, které bedlivě sledují vývoj americké ekonomiky. Spojené státy totiž postupně omezí podporu své ekonomiky, což může mít vliv i na vývoj těchto států. Proto došlo k dohodě, že bude vytvořen fond na stabilizaci jejich měnových trhů. Základní kapitál bude činit 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun). K realizaci fondu ale ještě zbývá kus cesty. „Politicky je půda připravena, technicky zatím ale ne,“ shodují se lídři pěti zemí.
Světoví giganti založí fond jako reakci na kroky amerického Fedu
Summit G20 neřeší pouze dění v Sýrii. Ruský prezident Vladimir Putin představil fond, který má zasahovat proti destabilizaci měn zemí BRICS. Obavy z destabilizace měn se objevují v důsledku očekávaného omezování podpůrných měnových opatření ve Spojených státech.
Největší měrou přispěje do fondu Čína, která vloží 41 miliard dolarů. Po 18 miliardách přidají Rusko, Brazílie a Indie, JAR poskytne zbývajících pět miliard dolarů.
„Iniciativa na založení rezervního měnového fondu BRICS se nachází v závěrečné fázi,“ řekl Putin na počátku schůzky lídrů pěti zemí v rámci summitu G20 v Petrohradu.
Státy BRICS
Fond bude štíhlejší
Objem financí, kterými měl fond disponovat, bude skromnější, než se původně očekávalo. Původní plány počítaly s prostředky v objemu 240 miliard dolarů. Odborníci rovněž tvrdí, že bude ještě nějakou dobu trvat, než fond začne fungovat.
Americká ekonomika jako hybatel ekonomického dění
V minulých letech na trhy velkých rozvojových ekonomik proudily levné dolary, což byl důsledek extrémně uvolněné měnové politiky americké centrální banky (Fed) a snahy investorů dosahovat vyšších výnosů. Země, jako je Brazílie, si tehdy stěžovaly, že jim to zvyšuje kurz domácí měny a podkopává vývoz.
Od letošního května, kdy šéf Fedu Ben Bernanke naznačil, že masivní nákupy dluhopisů začne banka omezovat, čelí země BRICS opačnému problému. Dolary se začínají z jejich trhů stahovat do USA za vidinou vyšších a bezpečnějších výnosů - to pak mladým tržním ekonomikám zhoršuje platební bilanci a sráží kurzy jejich měn.
„Dostáváme se do situace, kdy by poprvé od roku 2007 rozvinuté ekonomiky jako USA, eurozóna nebo Japonsko mohly růst rychleji než rozvojové země, které od roku 2007 do roku 2012 byly tahounem ekonomiky, takže se vymění role,“ vysvětluje analytička finančních trhů Michala Moravcová. Tím, že americká centrální banka nakupovala dluhopisy v objemu až 85 miliard dolarů měsíčně, dostaly se tyto finance prostřednictvím investic do rozvíjejících se trhů. Teď ale hrozí, že objem těchto peněz se sníží o 15 až 20 miliard, což dopadne zřejmě nejvíce na Indii a Brazílii.