Petrohrad - Shoda, která vrcholné představitele zemí provázela na summitech v letech 2008 a 2009, je pryč. Problémy světa se již neřeší komplexně, nýbrž regionálně. Zájmy zemí, ať již teritoriální, surovinové či politické, bohužel hrají prim. Přece jen jsou ale stále ekonomické body, nad kterými panuje věcný souhlas – jak si došlápnout na daňové ráje či regulace stínového bankovnictví. Na tom by se lídři v Petrohradu dohodnout mohli.
Globální ekonomika očima špiček na summitu G20
S čím přijíždějí hlavy států na summit:
„Ty nejzásadnější problémy světové ekonomiky už jsme vyřešili nebo alespoň dostali pod kontrolu. Je ale příliš brzo na nějaký oddych. Teď se musíme zaměřit na to, aby se už krize nevrátila. Aby měla globální ekonomika znovu pevné základy,“ prohlásil ruský prezident Vladimír Putin.
„Musíme hledat cesty k tomu, jak ekonomiku vrátit do dobré kondice, jak lidi znovu dostat do práce a zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj. Samozřejmě se dotkneme i řady bezpečnostních otázek,“ prohlásil prezident USA Barrack Obama.
Daňové ráje polykají příjmy ostatním zemím
Výnosy zemím má zajistit jeden z bodů, na kterém by se největší ekonomiky mohly shodnout - regulace daňových rájů a omezení kliček, které používají nadnárodní firmy, aby se platbám vyhnuly. „Významný posun se ukázal v oblasti zabránění působení daňových rájů, které logicky znevýhodňují země, které mají normální daňový systém, což jsou prakticky všechny země G20,“ tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Prioritou Vladimira Putina je takzvaný Petrohradský program, který má za úkol boj proti daňovým únikům. „To, co vidíme, je Rusko, které se tlačí na střed scény. Zoufale se snaží dosáhnout uznání. Když slyšíme Vladimira Putina mluvit o daňových rájích, tak nelze, než mu doporučit cestu na Kypr, jih Francie či ostrov Nentaket, kde se to ruštinou jen hemží. Mám z toho poněkud smíšené pocity,“ upozorňuje investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Lídři zřejmě podpoří i plán na globální regulaci stínového bankovnictví, tedy například hedgeových fondů nebo fondů peněžního trhu. Ročně se v něm protočí 60 bilionů dolarů, což je téměř tolik jako hrubý domácí produkt celé zeměkoule. „Věříme, že tento summit pomůže vyřešit některé klíčové otázky ohledně prosazování volného obchodu a koordinované finanční politiky,“ říká mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hong Lei.
Petrohradský summit G20
Schůzky, kdy se mluvilo jednohlasně, jsou minulostí
Listopad 2008 - globální finanční krize právě odstartovala a hostitel první vrcholné schůzky G20 George Bush mladší slaví jeden z úspěchů svého prezidentství. Státy se tehdy dohodly, že nezahájí obchodní války, zlepší dohled nad finančními trhy a budou během chaosu na trzích postupovat společně. „Sdílíme obavy z dopadu této krize na lidi v našich zemích, sdílíme odhodlání napravit problémy, které vedly k tomuto zmatku,“ prohlásil tehdy.
O rok později a čtyři sta kilometrů dál na severozápad. V centru skomírajícího ocelářského průmyslu Pittsburghu lídři opět mluví jedním hlasem a povýší G20 na hlavní fórum globální hospodářské spolupráce.
Dnes je shoda ta tam
„Ta jednota už není taková, jaká byla před čtyřmi, pěti lety, nyní už se hájí často parciální, respektive regionální zájmy,“ tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Odlišné názory se objevují například vůči měnové politice USA. Vedle názorů na možný americký útok na Sýrii panují rozdíly v tom, jak zpřísňovat americkou měnovou politiku. Vyšší úroky ve Spojených státech teď stahují kapitál z rozvojových zemí a oslabují místní měny. Po společném plánu na jejich obranu volá zejména Indie. Její rupie letos ztratila pětinu své hodnoty.
„Pokles je opravdu veliký, a to samozřejmě odrazuje zahraniční investory, protože se jim prodražuje vývoz a jejich výnosy z investic jsou nižší,“ podotýká český velvyslanec v Indii Miloslav Stašek.
Situace globální ekonomiky podle experta OECD
„Globální ekonomika vykazuje znaky zlepšení, ale různě rychle v různých regionech. Poměrně silně roste hospodářství Spojených států, domácnosti tam utrácejí, firmy investují a finanční systém se zdá být v pořádku. Oživení v Evropě je sice rychlejší, než jsme čekali, ale je nerovnoměrně rozprostřeno. Co se týče takzvaných rychle rostoucích ekonomik, tak ty zpomalují a poslední události přinášejí pochybnosti ohledně udržitelnosti jejich růstu,“ komentuje ekonom Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Pier Carlo Padoan.
GALERIE
videogallery_369178