Řecko žádá snížení úroků, aby nepotřebovalo další úvěr

New York - Řecko nepotřebuje třetí záchranný úvěr a své potřeby dokáže pokrýt bez dalšího zatížení současných věřitelů, pokud se mu podaří vyjednat lepší podmínky pro splácení současného dluhu a vrátit se příští rok na dluhopisové trhy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl místopředseda vlády a ministr zahraničí Evangelos Venizelos.

Ministr uvedl, že jeho země nechce způsobit svým partnerům v EU ani Mezinárodnímu měnovému fondu žádné ztráty. „Velmi dobře chápeme, jak obtížné je pro každou vládu souhlasit s oddlužením. Náš požadavek není oddlužení. Je to dodatečná úprava podmínek dluhu, bez dodatečných nákladů pro naše institucionální partnery,“ přiblížil Venizelos.  

Řecko již dostalo od EU a MMF dva balíky úvěrové pomoci v celkové výši 240 miliard eur (cca 6,2 bilionu korun). Výměnou za pomoc muselo přistoupit k masivním škrtům, které ale mají negativní dopady na ekonomiku. Země se teď už šestým rokem nachází v recesi, nezaměstnanost se blíží 28 procentům a mezi mladými činí až 60 procent.

Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers:

„Řekové sice říkají, že nepotřebují další pomoc, ale uvědomme si, že stále vůči nim mají pohledávky eurozóna a MMF v hodnotě čtvrt bilionu eur až někam do roku 2045. Řekové platí na tyto půjčky úrok 4-5 procent, s tím, že na trhu si jsou dnes schopni půjčovat za 10 procent. Pokud se jim podaří vyjednat snížení úrokových nákladů, otevřela by se možnost, že další půjčku nebudou potřebovat, ale pomoc rozhodně potřebují.“

Řekové říkají, že už peníze potřebovat nebudou, ale v poslední době se objevují zprávy, že v příštích dvou letech budou potřebovat dalších deset až 12 miliard eur. Eurozóna by měla rozhodnout o třetím úvěru pro Řecko v listopadu, až zahraniční inspektoři dokončí hodnocení plnění slíbených reforem.

Státní dluh Řecka dosahuje asi 330 miliard eur. Ve srovnání s dluhem Německa, Itálie a Francie je nízký, avšak v poměru k velikosti ekonomiky, která nyní patří mezi menší v EU, je obrovský.