Atény – Možná až každý třetí Řek žije pod hranicí chudoby. Bezdomovci, nezaměstnaní, ale taky důchodci nebo děti. To je tvrdá daň za úsporná opatření, která Řecku kvůli jeho gigantickému dluhu naordinovali mezinárodní věřitelé. Stát musí zeštíhlit, prodávat svůj majetek a propouštět zaměstnance. A v zoufalé snaze zalátat díry v rozpočtu zdaňuje každou známku luxusu. Jenže luxusem jsou podle řeckých úřadů třeba i děti, jak ukazuje reportáž Hany Scharffové.
V Řecku daní luxus – vily, bazény, jachty a … děti
Průměrná nezaměstnanost v Evropské unii činí podle nejčerstvějších dat 11 procent. V Řecku ale překročila 27 procent, z mladých nemá práci každý druhý. Strašák propouštění už obchází i úřady a univerzity. Státní sektor má do konce příštího roku opustit 15 000 lidí.
Jen athénská polytechnika má propustit 400 zaměstnanců. „Naše univerzita má propustit více než polovinu zaměstnanců. A to její úroveň vrátí o třicet let zpátky,“ varoval profesor Dimitris Kaliampakos.
Vysoké školy proto na protest už šest týdnů stávkují – zaměstnanci jsou bez platu, studenti bez přednášek. O práci zřejmě přijde Elsa Pantopoulouová, asistentka na aténské polytechnice. A to i přesto, že má dva diplomy a umí čtyři jazyky. Nejistota podle ní zasahuje také do rodinného života Řeků. „Lidé se přestávají brát a mít děti,“ říká.
Děti jsou totiž – alespoň podle řeckých úřadů – důkazem luxusu, stejně jako vily, bazény nebo jachty. Kdo jich má hodně, může si dovolit i vysoké daně. Třeba učitel Christos Kiskiras je otcem pěti dětí. Stát ho za to náležitě „potrestal“, kvůli velké rodině mu klesl plat natolik, že potomky uživí jen s pomocí prarodičů. Na úřady už nespoléhá. „Lidé v tomhle koutě si udržují co největší nezávislost. To je pro nás charakteristické,“ myslí si Christos.
Protesty v Aténách
Senioři tak v současnosti živí celé rodiny. Zatímco dřív býval na domovy důchodců pořadník, dnes mají volných lůžek přebytek. Lidé si totiž prarodiče berou domů. Díky tomu ušetří na poplatcích za péči a ještě si rodinný rozpočet vylepší o babiččinu penzi.
„Extrémní chudoba je pro Řecko novým fenoménem posledních čtyř až pěti let. Dříve tu byly sociální nerovnosti, ale celkem byla společnost soudržná. Podle statistik EU je pod hranicí chudoby každý třetí Řek,“ upozorňuje opoziční poslanec a profesor ekonomie Jorgos Stathakis.
Nakrmí každého, kdo přijde
Cesta na ulici nejčastěji začíná ztrátou zaměstnání. Stát vyplácí v Řecku podporu jen rok, pak se každý musí postarat, jak umí. Ve světě, kde někteří doslova bojují o přežití, nicméně stále blikají světélka naděje. S lidmi v nouzi se třeba dělí jejich sousedé, kteří mohou u většiny samoobsluh darovat něco ze svých nákupů. Pořadatelé sbírky pak jídlo rozdělí například v místní škole mezi potřebné.
Horizont ČT24 o nezaměstnanosti v Řecku (zdroj: ČT24)
Pomoci chudým se rozhodl i Kostas Polychonopoulos. Jak? Zdarma pro ně vaří jídlo a nabízí všem, kteří přijdou – bezdomovcům, nezaměstnaným, důchodcům, ale i turistům. Sám ztratil před dvěma lety práci ve velké firmě a sáhnul si až na dno. Když viděl děti, jak se perou o jídlo z popelnice, řekl si, že je nakrmí.
„Šel jsem na trh a požádal, ať mi každý dá jeden kus zeleniny. Jednu bramboru, jednu cibuli, jednu tykev. Ptali se na co. Když jsem odpověděl, každý mi jich dal deset,“ vypráví Kostas, který připravuje každý den jídlo pro asi sto lidí v nouzi. Ti k němu přitom nechodí jen pro jídlo, ale taky pro pospolitost a důstojnost. Na rozdíl od jiných vývařoven pro chudé totiž nevyžaduje žádné doklady a žádná potvrzení. Na nic se neptá a dává.