Praha – Když vám prodejce uzná reklamaci zboží, můžete mu naúčtovat také náklady, které vám v souvislosti s reklamací vznikly. Háček je ale ve výši nákladů, které musí prodejce zaplatit. Občanský zákoník je v definici vágní – počítá pouze s úhradou nutných nákladů. Co to ale znamená v praxi?
Náklady na reklamaci: Taxíka vám obchodník zaplatit nemusí
„Jedná se o náklady, které spotřebitel musel vynaložit, aby mohl uplatnit svá práva z reklamace, v nějakém minimálním rozsahu,“ vysvětluje právnička Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska Renata Horáková. Podle judikatury se jedná o náhradu nákladů na jízdné, což je doprava reklamované věci do opravy i její vyzvednutí, obvykle tedy poštovné, náklady na telefon, náklady na vystavení znaleckého posudku potřebného ke zjištění vady a podobně.
„Nárok na úhradu těchto nákladů vzniká ovšem pouze v případě, že jde o reklamaci oprávněnou,“ připomíná dále Horáková. Při uplatňování nákladů je potřeba výši nákladů doložit, ideálně podacím lístkem z pošty, jízdenkou či výpisem telefonních hovorů. A musí se jednat o náklady účelně vynaložené.
Jak ale posoudit účelnost? To se liší případ od případu. „V případě rozměrnějších věcí, jako je například televize, by nebylo spravedlivé po spotřebiteli požadovat, aby takovou věc vezl hromadnou dopravou, nehledě na to, že by v takovém případě věc mohla být vystavena zvýšenému riziku poškození,“ vysvětlila Horáková. V takovém případě je možné po obchodníkovi požadovat úhradu za použití vlastního automobilu. Pokud ale jedete reklamovat třeba boty, můžete jet hromadnou dopravou, ale využijete taxi, může jeho proplacení obchodník s klidem odmítnout.
Náhrada se přitom počítá obdobně jako u náhrady za použití vozidla podle zákoníku práce a skládá se ze dvou částí, základní náhrady, která se stanoví prováděcím právním předpisem na kilometr jízdy (aktuálně u osobních motorových vozidel činí 3,80 Kč) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Právo na náhradu v případě oprávněné, tedy uznané reklamace, bude pro cestu tam i zpět, tedy pro doručení věci na reklamaci i pro její vyzvednutí.
Myslete na vzdálenost
Také v případě, že je prodejna či opravna velmi vzdálená, a bylo by účelnější využít poštovní přepravu, měli byste právo jen na úhradu těchto nákladů, nikoliv nákladů na cestu autem.
„Kupující by zároveň měl zvážit, zda nemůže reklamovat výrobek v některé bližší provozovně prodávajícího, ve které s ohledem na sortiment jsou povinni jeho reklamaci přijmout,“ upozorňuje právnička. Pokud jste tedy například z Ostravy a na výletě v Praze jste si koupili boty, které teď chcete reklamovat, a prodávající má provozovnu i ve vašem městě, můžete reklamovat i tam. Cestovné z Ostravy do Prahy a zpět pro vyřízení reklamace by v tomto případě rozhodně nemohlo být považováno za nutný a účelný výdaj.
Náklady, které vám vznikly v souvislosti s oprávněnou reklamací, uplatněte u prodávajícího co nejdříve. Pokud prodejce odmítne náklady uhradit, nezbývá nic jiného než částku vymáhat soudní cestou, či iniciovat nějakou formu mimosoudního jednání.
Náklady se řeší hlavně v e-shopech
Podle zkušeností poradců časopisu dTest většina spotřebitelů v případě uznané reklamace v kamenné prodejně úhradu nákladů, které jim s uplatněním reklamace vznikly, neřeší. Je to logické, cesta do nejbližšího nákupní centra není finančně náročná. „S rozmachem e-shopů a nákupu přes internet se stalo pravidlem požadovat náhradu nákladů cesty, protože čím větší je vzdálenost či obtížnější dostupnost k prodejci, přestávají to být zanedbatelné položky,“ uvádí vedoucí právní poradny dTestu Lukáš Zelený.
Najdou se také prodejci, kteří se popasovávají s náklady na reklamaci tím způsobem, že bezplatně vyšlou do domácnosti technika, který rozbitou věc buď opraví na místě, nebo ji odveze k reklamaci sám. Na takovýto způsob řešení reklamace ovšem nemá spotřebitel žádný právní nárok – záleží jen na dobré vůli prodejce.