Praha - V Česku bude pětkrát tolik větrných elektráren než dnes. Ze slunce se pak bude vyrábět dva a půlkrát více elektřiny. Uhelné elektrárny čeká zavírání a největší množství elektřiny bude dodávat jádro. Tak vidí rok 2040 státní energetická koncepce, kterou má Česká televize k dispozici.
Energie budoucnosti? Více solárů na střechách a větrníků na kopcích
V roce 2040 by měl mít na střeše fotovoltaickou elektrárnu skoro každý druhý dům v ulici. Podle státní energetické koncepce totiž budou solární kolektory na střechách 40 procent všech budov v Česku. „Budoucnost je skutečně taková, že postupně zmizí obrovské parky z polí. Naopak bude významná část střech využita k uplatnění fotovoltaických systémů,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Z polí směrem na střechy
Solární panely se tak ocitnou na zhruba čtvrt milionu střech. V Česku jsou dnes nainstalovány panely o celkové výkonu dva tisíce megawattů. Během třiceti let se má ovšem ze slunce vyrábět elektřiny dva a půl krát více.
Státní energetická koncepce (zdroj: ČT24)
U větrných elektráren se pak ukazuje, že jejich rozvoj nebude tak dramatický, jak se ještě před pár lety očekávalo. Přesto mají obří větrníky přibývat. Jestliže se nyní v Česku tyčí kolem 130 dvoumegawattových stožárů, v roce 2040 jich bude o 500 více. Dohromady tedy přes šest stovek.
Daleko větší potenciál ovšem dokument vidí v biomase. Letos se jí spálí přes 7,5 milionu tun a v budoucnosti to má být téměř dvojnásobek. Z obnovitelných zdrojů by totiž měla místo současných 7 procent pocházet pětina elektřiny vyrobené Česku. Více než polovina se jí dnes vyrábí z uhlí.
Jak to bude s atomem?
Jenže uhelné elektrárny se mají postupně zavírat. A hlavním zdrojem elektřiny by mělo být atomové jádro. Koncepce přitom nově neuvádí, že by nové jaderné bloky musely být v Temelíně a být spuštěny už v roce 2025, jak se původně předpokládalo. „My neříkáme kde, my říkáme nejpozději v roce 2030, konkrétně říkáme v roce 26 až 28,“ dodává Šolc.
Temelín
„Pokud to odhad vývoje spotřeby posune až k roku 2030, je relevantní úvaha, jestli by čtvrtému bloku v Temelíně neměl přecházet blok v Dukovanech. Ale to je debata, která není uzavřená,“ říká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Diskuse o největším českém tendru v historii za zhruba čtvrt bilionu korun by měla skončit nejpozději v roce 2015. Tehdy chce ČEZ rozhodnout, zda a kdo by měl v Temelíně nové bloky stavět.