Praha – Česká národní banka zveřejnila záznam jednání rady ze 7. listopadu, kdy bylo rozhodnuto o zahájení devizových intervencí. Centrální bankéři podle něj upozorňovali na to, že nárůst inflace vyvolaný intervencí může snížit reálné mzdy a zdražení dováženého zboží zase oslabit kupní sílu domácností. Rada však i přesto vidí hlavní přínos zásahu proti koruně v udržení a tvorbě pracovních míst a růstu HDP – celkový dopad uvolnění měnových podmínek prostřednictvím kurzu bude podle bankéřů jednoznačně pozitivní.
Intervence může snížit reálné mzdy a oslabit kupní sílu, zaznělo na jednání bankéřů
Bankovní rada na zasedání minulý týden rozhodla o tom, že oslabí korunu a její kurz vůči euru bude držet poblíž hranice 27 Kč/EUR. Během několika hodin proto nakoupila eura v hodnotě minimálně dvou miliard, což vedlo k okamžitému zdražení evropské měny. Centrální banka tak chtěla za každou cenu zabránit deflaci a Čechy pobídnout k utrácení.
Podle člena bankovní rady Lubomíra Lízala hodlá ČNB proti české koruně intervenovat tak dlouho, jak to jen bude nutné. Tedy zřejmě celý příští rok. Jak zaznělo na jednání rady, cílová hladina pro kurz koruny v rámci intervencí nemůže být předmětem častých úprav. „Použití kurzu může být ukončeno až v takovém okamžiku, kdy bude velmi vysoká pravděpodobnost, že nebude třeba se k jeho využití vrátit,“ konstatovali bankéři.
Bankovní rada zároveň jednomyslně rozhodla o tom, že ponechá úrokové sazby beze změny. Poměr hlasů při rozhodování o intervencích však záznam neuvádí. Jedná se totiž o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB tyto údaje nezveřejňuje. Budou k dispozici až za šest let po zveřejnění protokolu z jednání. Jisté však je, že členové rady nebyli zajedno, když oslabení koruny schvalovali.
V roce 2014 porosteme rychleji, míní banka
Ze záznamu rovněž vyplývá, že pokud by uvolnění měnových podmínek pomocí intervencí nenastalo, hrozilo by skokové posílení kurzu koruny, dlouhodobější deflace a pomalejší oživení ekonomické aktivity. „Déletrvající oslabení kurzu k úrovni 27 Kč/EUR je účinným nástrojem odbourávajícím riziko vzniku deflace (…) při současně výraznějším oživení ekonomické aktivity v příštím roce,“ uvádí záznam.
A právě ekonomickému růstu by měly devizové intervence pomoci. Zatímco základní scénář ČNB počítá s tím, že letos klesne HDP o 0,9 procenta a příští rok poroste o 1,5 procenta, alternativní plán, který bere v úvahu intervence, očekává letos stejný pokles, ale pro rok 2014 předpovídá růst o 2,1 procenta. Podobně tomu bude i v případě inflace, která zrychlí z 1,2 procenta na 2,2 procenta, tedy blíže k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
„Zároveň slabší kurz podporuje český vývoz, a tím roste konkurenceschopnost podniků i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což v delším období zvyšuje kupní sílu domácností a jejich spotřebu,“ je přesvědčena ČNB.
GALERIE
videogallery_390719
Její krok nicméně kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost na mezinárodním trhu.
Vývozci však tvrdí opak. „Firmy z oslabení kurzu koruny žádný užitek nemají, naopak prodělají. Zvláště v dopravě. Nejenže zdraží pohonné hmoty, ale západní partneři už avizovali, že nám sníží sazby, protože oslabení koruny považují za nedovolenou podporu,“ upozornil v Lidových novinách prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Se záměrem popohnat lidi k vyšší spotřebě prostřednictvím oslabení domácí měny nesouhlasí ani odbory. „Mezi občany není tolik peněz, kolik si ČNB myslí. A ti lidé, co mají příjem pod průměrným výdělkem, což je takřka 70 procent aktivní populace, v žádném případě nemají na rozhazování. A už vůbec se nebudou řídit podle doporučení ČNB,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula, podle něhož by odbory mohly kvůli vyšší inflaci zvýšit svoje požadavky na růst mezd v příštím roce až na tři procenta.
O nedávných devizových intervencích a měnové politice ČNB vůbec rovněž jednalo vedení banky s ekonomickými experty komerčních bank. Výsledky schůzky, stejně jako schůzka samotná, jsou neveřejné.