Praha - Se šikanou na pracovišti se v Česku setkává čím dál více lidí. Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK, která se tímto tématem zabývá od roku 2009, se s tzv. mobbingem setkala pětina z 600 dotázaných zaměstnanců. Zároveň ale přibývá i lidí, kteří se se svou situací odmítají smířit a snaží se ji řešit - ať už se samotným nadřízeným, nebo v krajním případě i odchodem ze zaměstnání.
Počet lidí, kteří se s určitým druhem šikany na pracovišti setkali, vzrostl zejména v roce 2009, tedy v období začátku hospodářské krize. Veřejně dostupné zdroje do té doby uváděly asi 16 procent. „V roce 2009 se najednou toto procento vyhouplo až na 27 procent,“ říká Barbora Večerková z agentury STEM/MARK. V následujících letech se pak toto číslo ustálilo kolem 20 procent. V roce 2011 se se šikanou setkalo 19 procent dotázaných pracovníků, letos asi 21 procent.
Druhy šikany na pracovišti:
- Mobbing - šikana ze strany kolegů v kolektivu
- Bossing - šikana ze strany nadřízených
- Staffing - šikana ze strany podřízených k nadřízenému, snaha o jeho sesazení
Podle Večerkové přibývá lidí, kteří jsou nějakému druhu šikany vystavováni alespoň jednou týdně v rámci delšího časového období. Zároveň ale přibývá i obětí, které se se svou situací odmítají smířit a snaží se ji řešit. Častým východiskem bývá odchod ze zaměstnání, naopak vyhledání odborné poradny nebo psychologa je prý jen ojedinělé.
Mezi hlavní znaky šikany na pracovišti patří zejména nedoceňování pracovního výkonu, neustálá kritika, přidělování nesmyslných činností, které nemají nic společného s pracovní pozicí. „Jedná se o aktivity, kdy jsou lidé ponižováni, neustále je na ně vyvíjen nátlak, jsou pod neustálým stresem,“ doplňuje Michaela Švejdová z poradny Mobbing Free Company. Výjimkou však není ani fyzické násilí nebo sexuální obtěžování. Varovná hranice bývá podle Švejdové stav, kdy zaměstnanec má zdravotní problémy a do práce se netěší.
Barbora Večerková, agentura STEM/MARK:
„Dříve bylo patrné, že šikana postihuje daleko více citlivější skupiny obyvatel - nejmladší, nejstarší nebo ženy po mateřské dovolené. V současné době to ale jde napříč všemi demografickými skupinami. Není rozdíl, jestli mobbovaní jsou lidé se základním vzděláním nebo vysokoškoláci. Nejodolnější skupinou jsou třicátníci a čtyřicátníci.“
Vypjatá situace na pracovišti může být podle Švejdové způsobena osobními či psychickými problémy nadřízeného, které někdy i nevědomky ventiluje na pracovišti. V takové situaci se může jednat pouze o přechodný stav a řešit se dá domluvou. V případě dlouhotrvajícího vypětí je ale nutné situaci co nejdříve začít řešit - ať už s kolegy, personálním oddělením, nebo samotným nadřízeným.
