Varšava - Polská vláda urychluje zahájení těžby břidlicového plynu. Chce tak snížit energetickou závislost na Rusku a omezit spotřebu uhlí. Ochránci životního prostředí ale varují, že nebezpečně hazarduje. V Polsku natáčel zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Poláci spěchají na těžbu břidlicového plynu, navzdory ekologům
Před třemi lety se mluvilo o zlaté horečce 21. století. Poláci hlásili obří zásoby břidlicového plynu, které jsou větší než v bohatém Norsku. Začaly proto průzkumy i první zkušební vrty. Polsko mělo mít vlastní plyn na 100, možná i 200 let dopředu. Jenže poté přišlo vystřízlivění. Odhady se smrskly minimálně o polovinu a navíc průzkum i vrty nešly tak rychle jako ve velmoci břidlicového plynu – Spojených státech amerických.
Za tři roky už vložili Poláci do průzkumů břidlicového plynu v přepočtu 12 miliard korun. Další obří investice chystají. Teprve za 20 až 25 let budou přitom vědět přesně, kolik nového plynu vlastně mají. A zda se jim masivní investice vyplatí. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Pawel Mikusek říká: „Nepolevujeme v našem úsilí a věřím, že do roku maximálně dvou už budeme moci mluvit o konkrétních vytěžených objemech. Zatím jde stále jen o průzkumné vrty.“
Vláda premiéra Tuska si ale problémy nepřipouští. Čelí kritice za nadměrné užívání uhlí. Na břidlicovém plynu proto staví energetickou strategii budoucnosti. Nový ministr životního prostředí má po nedávných změnách ve vládě jasný úkol - průzkumy urychlit a začít první těžbu. „Chceme využít každý metr krychlový břidlicového plynu,“ hlásá premiér Donald Tusk. Polská vláda i těžařské firmy spustily velkou informační kampaň. Tvrdí, že těžba je bezpečná a Polsko se nemá čeho bát.
Jenže se ozývají i ekologové. Tvrdí, že podzemní trhání břidlice s použitím tlaku i chemie je časovanou bombou. Nikdo podle nich neví, co v podzemí způsobí. „Je to chemické znečištění i nenávratné zničení té vrstvy podzemí, ve které je břidlice,“ varuje Teresa Adamská z Centra udržitelného rozvoje ve Varšavě.
GALERIE
videogallery_395006
Ekologové proti záměru vlády protestovali ve Varšavě a s těžbou břidlicového plynu se nesmířili ani obyvatelé takzvaného Kašubska v okolí Gdaňsku. Oblast na severu Polska má krásnou přírodu, ale taky velká naleziště břidlicového plynu. Proti jeho těžbě se tady zvedl velký odpor. „Místní voda je z podzemních zdrojů. Ty může těžba ve stejné hloubce přerušit, a voda z jezer nám tak zmizí,“ obává se devastace přírody aktivista Hieronim Wiecek. Místní dokonce na protest pomalovali svá stavení obrázky.
A neprotestuje se jen na severu Polska. V okolí Lublinu na východě země dokonce došlo na blokádu těžařských vrtů a za tyto akce padly i rozsudky. „Nikdo s námi nemluvil o tom, co se tady bude stavět. Teď z nás dělají agresora. My přitom jenom bráníme svůj majetek, svoje zaměstnání, svoji rodinu i místa, kde žijeme,“ brání se místní obyvatel Wieslaw Gryn.