Více rýže pro celý svět, díky „zázračnému“ genu

Tokio - Vědci z Mezinárodního institutu pro výzkum rýže (IRRI) narazili spolu se svými japonskými kolegy na gen, který má napomoci rýži a její úrodě k lepším výsledkům. O tom, že bude možné výrazně zvýšit výnos nejdůležitější potravinové plodiny na světě, informovala agentura AFP.

Pokud se u dlouhozrnné rýže typu indica, nejčastěji používaného typu rýže na světě, exprimoval gen nazvaný SPIKE, zvýší se podle předběžných testů výnosnost této plodiny o 13 až 36 procent. 

Inez Slamet-Loedin, šéf laboratoře genetické transformace, institut IRRI: „V naší práci jsme ukázali, že SPIKE je skutečně jedním z hlavních genů, který je zodpovědný za zvýšení výnosu. Právě tento gen šlechtitelé hledali už dlouhá léta.“ 

Nová naděje pro hladovějící

Nové varianty rýže obohacené o tento gen by se mohly pěstovat například v rozvojových zemích v Asii i Africe, které často trpí hladem. Vyšší výnos přitom pomůže vypěstovat více rýže na stejné ploše půdy, vysvětluje šéf programu pro výzkum genu SPIKE Tsutomu Ishimaru. 

V současnosti však není jasné, kdy se rýže nově obsahující gen SPIKE dostane k zemědělcům. Rýže je v rozvojovém světě nejdůležitější potravinovou plodinou, která sytí více než polovinu lidstva. Aby se cena této komodity ustálila na dostupné výši 300 dolarů za tunu, měla by její produkce každoročně narůst o osm až deset milionů tun. Jenom Asie vypěstuje zhruba 90 procent světového objemu rýže. 

Jak vědci na SPIKE natrefili 

Gen s názvem SPIKE objevil už v roce 1989 japonský šlechtitel Nobuya Kobayashi (nyní jeden z autorů studie), a to u tropické varianty rýže japonica. Tento typ se v současnosti pěstuje hlavně v Indonésii a na dalších místech Východní Asie a na světové produkci rýže se dohromady podílí jednou desetinou. Pěstitelé z institutu IRRI se pak snažili gen SPIKE dostat z typu japonica do indica. Právě ta se v Indii vyskytuje na polích nejčastěji. 

Navíc je třeba připomenout, že „zázračný“ gen nebyl do rýže indica vnesen prostřednictvím genetické modifikace. Podle mluvčí institutu Gladys Ebronové šlo o běžné křížení - konkrétně introgresi, kdy dochází k hybridizaci a následnému zpětnému křížení.

KOMPLETNÍ STUDII PUBLIKOVANOU V ČASOPISE PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) NAJDETE ZDE.