Berlín – Kdo bude podvádět, ten poletí. S tímto sloganem přitvrzuje Křesťanskosociální unie (CSU) ve svém tažení proti imigrantům, zejména těm z Rumunska a Bulharska. Strana varuje před údajnou vlnou chudiny. Podle odborníků a zaměstnavatelů ale Německo na imigrantech z východu Evropské unie spíše vydělává. „Pro západ je to přistěhovalectví chudiny, pro nás vystěhovalství elity. Ze vzdělaných lidí odešla čtvrtina, možná dokonce třetina,“ říká v reportáži Martina Jonáše Rumunka Iolanda Saviucová, absolventka vysoké školy, která se nedávno přestěhovala do Německa.
Z domova odchází jako elita, na západ přichází jako chudina
Události: CSU přitvrzuje v kampani proti imigrantům (zdroj: ČT24)
Prvního ledna padly poslední bariéry, které zabraňovaly Rumunům a Bulharům vstoupit na pracovní trhy tzv. starých členských států osmadvacítky. Skončila totiž sedmiletá lhůta, kterou si členské země mohou pro ochranu svých pracovních míst vyhradit.
Letos přijde do Německa podle odhadů až 180 000 Rumunů a Bulharů. Křesťanští socialisté proto varují před vlnou přistěhovalectví, která s sebou přinese sociální pnutí. „Nechceme, aby se lidi stěhovali za našimi sociálními dávkami,“ říká generální tajemník bavorské partaje Andreas Scheuer. CSU poukazuje třeba na osud jedné čtvrti v Duisburgu, kde po příchodu rumunské komunity vzrostl nepořádek a zadlužená radnice nestačí vyplácet dávky.
Svými obavami se netají ani Londýn, který loni narychlo zpřísnil podmínky pro pobírání sociálních dávek, a ministerstvo vnitra dokonce zvažovalo zavedení limitu pro přistěhovalce ze zemí EU na 75 000 lidí ročně. Premiér David Cameron také hovořil o omezení volného pohybu osob v rámci EU (čtěte víc).
Kritici oponují, že CSU jen zneužívá problémy několika málo městských čtvrtí. Celkovému obrázku imigrantů z východu podle nich lépe odpovídají mladí lidé s vysokoškolskými diplomy, kteří se přišli ucházet o kvalifikovanou práci, než povaleči natahující ruce po sociálních dávkách.
„Pro západ je to přistěhovalectví chudiny, pro nás vystěhovalství elity. Ze vzdělaných lidí odešla čtvrtina, možná dokonce třetina,“ říká čerstvá absolventka vysoké školy a přistěhovalkyně z Rumunska Iolanda Saviucová.
Paradoxně právě Rumuni a Bulhaři patří k imigrantům s nejvyšší kvalifikací. Na sociálním pojištění podle statistik zaplatí mnohem víc, než kolik dostanou na sociálních dávkách. Za pracovníky z východních zemí unie se razantně postavili i podnikatelé. „Patří k těm, kteří jsou nejméně nezaměstnaní a dostávají nejméně sociálních dávek,“ nechal se slyšet prezident Německé průmyslové a obchodní komory Eric Schweitzer.
Ilustrační foto
Stereotypní představu, že bohaté evropské státy slouží imigrantům z chudších unijních zemí jako ráj sociální turistiky, označila za mýtus i Evropská komise. Odvolala se přitom na studii, kterou si zadala u společnosti ICF-GHK. Migranti pobírající sociální dávky podle tohoto dokumentu tvoří jen zlomek nezaměstnaných. Potvrzují to i tuzemské údaje – lidí bez práce je mezi přistěhovalci méně než mezi rodilými Čechy (čtěte víc).
Eurokomisař pro zaměstnanost začátkem roku ujistil členské země, že Brusel si uvědomuje problémy s větším přílivem lidí, které mohou vzniknout na lokální nebo regionální úrovni. „Řešením je bojovat s těmito specifickými problémy, a ne proti těmto pracovníkům stavět valy,“ tvrdí László Andor. Podle svých slov neočekává žádnou dramatickou migrační vlnu Rumunů a Bulharů do ostatních zemí unie, kde jich už nyní žijí přes tři miliony.
Vyskytnou-li se i tak potíže, doporučil unijním státům žádat o příspěvky z evropského sociálního fondu, v němž je každý rok deset miliard eur (273 miliard korun).
Debata o přistěhovaleckých ghettech u našich západních sousedů ovšem zdaleka nekončí, právě naopak. V následujících měsících pravděpodobně ještě zesílí. CSU chce totiž z ochrany sociálního systému před imigranty učinit jedno z klíčových témat kampaně před květnovými volbami do Evropského parlamentu.