Kyjev – O více než 40 procent na 368,50 dolaru (7264 korun) za tisíc krychlových metrů zvýší Gazprom cenu za své dodávky plynu Ukrajině, prohlásil ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. Šéf Kremlu Vladimir Putin tento týden oznámil, že ruský monopolní vývozce plynu od dubna zruší nedávno dohodnutou slevu na dodávky. Kyjev má v současné době ještě jeden velký problém - plány na rozvoj těžby plynu v Černém moři mohou vzít za své kvůli ruské invazi na Krym. Kolem něj se nachází většina podmořských nalezišť.
Ukrajina si značně připlatí za ruský plyn, o ložiska u Krymu může přijít
Moskva se s Kyjevem v prosinci dohodla, že v rámci finanční pomoci sníží cenu za zemní plyn na 268,50 dolaru z dosavadních zhruba 400 dolarů za tisíc kubických metrů. Dohodu obě země uzavřely poté, co Janukovyčova vláda odmítla přistoupit na smlouvu o užší spolupráci s Evropskou unií. Vznik nové prozápadní ukrajinské vlády nepřátelské Moskvě ale tuto dohodu prakticky smetl ze stolu. „Od Ruska očekáváme, že budeme ve druhém čtvrtletí platit kolem 368,5 dolaru,“ sdělil teď Prodan novinářům.
Ukrajina podle Gazpromu nedodržela termín, do nějž měla zaplatit za únorové dodávky zemního plynu. Podle generálního ředitele společnosti Alexej Millera celkový nedoplatek dosahuje 1,9 miliardy dolarů (asi 38 miliard korun).
Gazprom
Rusko-ukrajinské vztahy ohledně dodávek plynu jsou důležité i pro Evropu. Ta totiž dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině (Gazprom uvádí, že v roce 2012 měl na evropském trhu 30procentní podíl). Střety mezi Kyjevem a Moskvou ohledně cen energií už dvakrát způsobily vážné narušení dodávek z Ruska do Evropy, a to v letech 2006 a 2009.
Mluvčí Gazpromu ale ujistil, že nynější ukrajinská krize zatím dodávky ruského zemního plynu do Evropy nenarušila. Také lídr na trhu s plynem v Česku, kterým je energetická skupina RWE, potvrdil, že napětí na Ukrajině by nemělo tuzemské zásobování ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny z 38 procent a spolu s denními dodávkami prý bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezony.
Český premiér Bohuslav Sobotka chce příští týden jednat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o stavbě druhého plynovodu spojujícího Polsko a Česko. Ten by posílil nezávislost střední Evropy na plynu z Ruska. Už v pátek požádalo Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko Spojené státy, aby rozšířily vývoz břidlicového plynu do Evropy.
Kyjev kvůli častým sporům o dodávky plynu s Kremlem doufá v intenzivní rozvoj domácích zásob této suroviny. Vedle dvou velkých pevninských projektů břidlicového plynu se zaměřuje hlavně na ložiska v Černém moři. Do prací na rozvoji černomořských ložisek ale zasáhla těžká nejistota, protože Krym vyhlásil připojení k Rusku. Ruské síly ovládly poloostrov a 16. března by obyvatelé Krymu měli hlasovat v referendu o připojení poloostrova k Ruské federaci.
Americký Exxon Mobil už kvůli těmto událostem své aktivity v ukrajinských vodách pozastavil, řekl tento týden viceprezident společnosti Andrew Swiger. „Jejich velké naděje na zvýšení podmořské těžby plynu se mohou po krymském referendu vytratit,“ řekl Reuters analytik Michail Korčemkin z konzultační firmy East European Gas Analysis.
V případě, že se Krym připojí k Rusku, by se zřejmě okolní ložiska plynu dostala do ruských rukou, i když budou napojena na ukrajinské plynovody, domnívají se analytici. Podle nich by Ukrajina v takovém případě zřejmě zastavila dodávky plynu na Krym a Rusko by mohlo poloostrov zásobovat z pole u Oděsy.
Události: Ruská armáda posílila sevření Krymu (zdroj: ČT24)