Praha – Smrt je neodlučnou součástí života. A protože si nevybírá – může uprostřed produktivního věku zastihnout i podnikatele, který do té doby v rukou pevně držel opratě své firmy. V takovém případě má úmrtí nejen lidské hledisko, ale také své aspekty z hlediska živnostenského, účetního a daňového zákona.
Jak naložit po úmrtí podnikatele s jeho firmou?
Uvažujme variantu podnikatele, fyzické osoby, nezapsané do obchodního rejstříku. Úmrtím podnikatele jeho podnikání nebo jiná samostatná činnost jednoznačně zaniká. Zákonný dědic, pozůstalý manžel nebo partner nebo i správce dědictví (zjednodušeně právní nástupce) musí pak tuto událost oznámit a doložit příslušnému živnostenskému úřadu, který informaci předává správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně.
Právní nástupce dědí nejen majetek, ale i neuhrazené příjmy či naopak dluhy. Ať už chce pokračovat v činnosti zůstavitele nebo ne, je nutné za něj podat daňové přiznání, a to nejdéle do šesti měsíců od úmrtí. Vypořádávat se v něm bude část zdaňovacího období (roku) od jeho začátku do smrti podnikatele, v horším případě i předchozí zdaňovací období, pokud podnikatel zemře před podáním přiznání za uplynulý rok. Postupuje se přitom podle § 23 odstavce 8 zákona o dani z příjmu a záleží na tom, zda podnikatel vedl daňovou evidenci, uplatňoval výdaje procentem z příjmů, nebo vedl účetnictví.
Podnikatel vedl daňovou evidenci
Právní nástupce základ daně (rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji) zvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a případně o zůstatek zákonných rezerv na opravy dlouhodobého majetku. Základ daně se naopak sníží o hodnotu závazků, které by při úhradě byly daňovým výdajem. Nepřihlíží se k přijatým nebo zaplaceným zálohám.
Nájemné u finančního leasingu se uplatní v poměrné výši za období od začátku roku do úmrtí podnikatele. U dlouhodobého majetku lze uplatnit daňový odpis v poloviční výši. Analogicky se postupuje u příjmů z pronájmu (§ 9). Vypočtená daň se snižuje o slevu na poplatníka. Povinnost zaplatit daně přechází na dědice, včetně vyrovnání případných závazků vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Podnikatel využíval paušál
Základ daně se zvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu zaplacených záloh a o cenu nespotřebovaných zásob. Jinak se postupuje stejně jako v předchozím případě.
Podnikatel vedl účetnictví
Základ daně se zvýší o zůstatky zákonných rezerv a zákonných opravných položek o zůstatky účtů časového rozlišení. Nájemné u finančního leasingu se uplatní v poměrné výši za období od začátku roku do úmrtí podnikatele.
Nemáte jasno v otázkách kolem daní nebo povinného pojištění? Nevíte, co si k Vám může dovolit zaměstnavatel a co už je příliš? Potřebujete poradit s reklamací nebo rodinnými financemi? Své dotazy a náměty posílejte do Poradny portálu ČT24.
Dědic pokračuje v podnikání
Jestliže chce právní nástupce pokračovat v živnosti zůstavitele, musí o tom informovat živnostenský úřad do tří měsíců po úmrtí podnikatele. IČO zůstává a ke jménu zůstavitele se přidá dodatek (např. syn). To je důležité zejména pro existující smluvní vztahy.
Do tří měsíců po skončení dědického řízení si pak musí právní nástupce obstarat své vlastní živnostenské oprávnění a své IČO. Živnostenské oprávnění a IČO zůstavitele definitivně zaniká.
Jiná je situace v případě, že zesnulý podnikatel byl zapsán v obchodním rejstříku. Pokud dal předem písemný souhlas s převodem živnosti (vlastně obchodní firmy) na dědice, získá dědic kompletní firmu se všemi vztahy k okolí. Opět je ale nutné k názvu obchodní firmy přidat dodatek, aby v názvu firmy nefigurovalo jen jméno zůstavitele.