Ministryně práce Michaela Marksová dostala za úkol vypracovat novelu, která mnohé ústavní činitele možná nepotěší. „Samozřejmě považuji za naprosto nepřijatelné, abychom si najednou jako ústavní činitelé od prvního ledna zvedli platy o 27 procent. To určitě nejde,“ tvrdí ministryně. Sama prý dostala několik návrhů, že by mohlo jít o symbolické jedno procento.
V takovém případě poslanec k základnímu platu 55 900 korun bude brát navíc necelých 600, na náhradách pak maximálně 400. Bez příslušné změny by každý poslanec místo toho inkasoval o 19 000 více. Náhrady by vzrosty až o 13 500 korun.
S jednoprocentním navýšením už dle svého vyjádření pro ČT počítá i premiér Bohuslav Sobotka. Koaliční shoda ale zatím zřejmě není definitivní. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) jde o zbytečná gesta. Politik má prý sloužit lidu, a ne hledat způsoby, jak vydělávat více. Než zvyšovat pouhé procento, raději prý nic – tvrdí šéf státní kasy.
Andrej Babiš (ANO): „Já bych to nechal zmrazené, protože to jedno procento v podstatě nic neznamená. Je to spíš o administrativě a já tam nevidím důvod to navyšovat.“
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Já se domnívám, že nemáme tak špatné platy, abychom v takovéto situaci trvali na zvyšování. Myslím si, že teď je potřeba hlavně přidat důchodcům.“
Opozice sice s mírným navýšením problém nemá, zároveň ale upozorňuje, že úsporná platová politika by měla platit také u soudců. Ti totiž také čekají na zvýšení svých platů. Na rozdíl od politiků ale čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. Aby platy politiků automaticky po rozmrazení nevzrostly o sedmadvacet procent, musí parlament novelu schválit do konce roku.
