Frankfurt – Do konce roku to s německou ekonomikou zřejmě nebude výrazně lepší, hlásí tamní centrální banka. Od července do září prý hospodářský výkon země stagnoval nebo jen mírně rostl oproti předchozímu čtvrtletí. Největší evropská ekonomika letošní rok zahájila silným růstem, ve druhém čtvrtletí však nečekaně klesla, a to o 0,2 procenta.
Německo už letos výraznější oživení nečeká
Bundesbanka, jak se německá centrální banka nazývá, podle agentury Reuters nicméně upozornila, že podmínky na německém trhu práce zůstávají příznivé. Tento fakt prý udržuje spotřebitelskou poptávku a pomáhá kompenzovat útlum v průmyslu. „Vzhledem ke slabým zakázkám a pesimistické náladě ve firemním sektoru jsou vyhlídky na poslední čtvrtletí tohoto roku skutečně skromné,“ uvedla banka ve své pravidelné měsíční zprávě.
Někteří ekonomové upozorňují, že vzhledem k posledním slabým statistikám by ekonomika mohla klesnout i ve třetím čtvrtletí, což by znamenalo technickou recesi. Kabinet Angely Merkelové zatím odolává tlakům ze strany některých dalších členských zemí eurozóny, aby podpořila hospodářský růst tím, že zvýší státní výdaje.
Německá vláda minulý týden výrazně snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky, a to na 1,2 procenta z původně očekávaných 1,8 procenta. Příští rok by měla ekonomika podle nové prognózy stoupnout o 1,3 procenta, zatímco předchozí výhled počítal s dvouprocentním růstem.
GALERIE
Německo a EU autor: ČT24, zdroj: ČT24
Průmyslová výroba v Německu navíc už v srpnu klesla proti předešlému měsíci o čtyři procenta. Jde o nejhlubší pokles výkonu německého průmyslu od počátku roku 2009, kdy vyspělý svět zažíval finanční a ekonomickou krizi.
Problémy má i Francie – její nezaměstnanost a státní dluh jsou na vrcholu, zato ekonomický růst je skoro na nule. Druhá největší evropská ekonomika podle některých táhne eurozónu ke dnu. Německé zpomalení je proto pro Francouze špatnou zprávou. Ještě nedávno přitom Paříž a Berlín platily za dva hlavní motory evropského hospodářství.
Německá vláda už oznámila, že chce v příštích letech zvýšit investice o tři procenta hrubého domácího produktu, tedy přibližně o 50 miliard eur (1,4 bilionu korun).