Studie Roland Berger vznikla na základě rozhovorů s více než 60 členy představenstev bank napříč 12 zeměmi regionu střední a východní Evropy včetně České republiky. Uvádí, že tuzemský bankovní trh s průměrnou roční návratností kapitálu kolem 20 % byl v posledních letech zasažen krizí méně než ostatní země.
Čeští bankéři na rozdíl od kolegů v okolních státech počítají do budoucna s růstem v segmentu bohatých klientů, podnikatelů a malých a středních firem. V předchozích letech se přitom zaměřovali hlavně na masové klienty. „Tato skutečnost pravděpodobně vyústí ve zvýšený boj o klienta,“ uvádí autoři.
Z dokumentu dále vyplývá, že mezi roky 2008 až 2014 snižovaly banky v regionu střední a východní Evropy náklady primárně v oblasti marketingu, lidských zdrojů a provozu poboček. Naopak ke zvýšení nákladů došlo u informačních technologií, které stále nabírají na významu. „Banky považují IT za strategickou investici, jsme v době, kdy klienti vyžadují rychlé digitalizované procesy,“ říká odborník Roland Berger na finanční služby Jan Bureš.
I když jsou pro komunikaci s klienty stále nejdůležitější kamenné pobočky, do několika let jejich význam klesne a prostor dostanou právě služby v elektronickém prostředí. To otvírá nové možnosti nejen pro klienty bank, ale i pro hackery. „Jak se bankovnictví přesouvá víc a víc do elektronické oblasti, tak tam budou přicházet nová rizika v IT,“ upozornil prorektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.
Nízké úrokové sazby kazí zisky
Že očekávají bankéři dobré časy, potvrzuje i průzkum KPMG Banking Executive Survey 2014. Více než dvě třetiny respondentů ze střední a východní Evropy předpovídají letos přinejmenším stejné zisky jako loni. Polovina jich pak předpovídá nárůst zisků – a to jak letos, tak v roce 2015.
„Zhruba 70 procent dotázaných bankéřů v regionu očekává, že v roce 2014 budou příjmy v bankovnictví alespoň srovnatelné s příjmy z roku 2013, na 45 procent se domnívá, že je dokonce předčí. V roce 2015 očekává srovnatelné výsledky 76 procent respondentů a téměř polovina se domnívá, že budou bankovní příjmy v tomto roce ještě vyšší,“ komentoval výsledky partner pro finanční služby KPMG Zdeněk Tůma.
České bankovnictví má dobré vyhlídky
Riziko pro hospodaření bank představují dlouhodobě levné hypotéky a úvěry. Základní úroková sazba je na historickém minimu 0,05 % už skoro dva roky. „Věc, která bude tlačit na výnosy a ziskovost, jsou poměrně nízké úrokové sazby, které tlačí dolů i úrokové marže,“ doplnil Tůma.
V porovnání s Evropou jsou nicméně české banky zdravé. Chovají se poměrně konzervativně a při investování se drží spíš při zemi. „České banky půjčují zhruba jenom 75 % toho, co mají uloženo v depozitech, ve vkladech od svých klientů, střadatelů,“ vysvětlil člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok. Podle centrální banky jsou tuzemské finanční domy připraveny i na regulaci ze strany Evropské unie. Všechny mateřské společnosti českých poboček navíc před časem uspěly v zátěžových testech Evropské centrální banky.
Bankou roku se poprvé stala ČSOB
V soutěži Fincentrum Banka roku letos poprvé zvítězila Československá obchodní banka (ČSOB). Česká spořitelna, která vyhrála loni, klesla o jednu příčku na pomyslné stříbro. Komerční banka obhájila třetí pozici. „ČSOB se rok od roku propracovávala výš a zaslouženě vystoupala až na vrchol, k čemuž jí pomohla i jistá stagnace hlavních konkurentů,“ komentoval výsledky předseda organizačního výboru Petr Stuchlík.
Nejdynamičtější bankou je Air Bank – za deset měsíců letošního roku dokázala přilákat více než 90 000 klientů, celkem jich tak má přes 300 000.
V hodnocení pojišťoven stejně jako loni zvítězila Česká pojišťovna, za kterou následovala Allianz pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Penzijní společností roku byla zvolena Penzijní společnost České pojišťovny, stavební spořitelnou roku pak Wüstenrot - stavební spořitelna.
