Ruský exministr: Sankce nás zasáhly stejně tvrdě jako pád ropy a rublu

Moskva – Sankce západních zemí dolehly na ruskou ekonomiku stejně tvrdě jako trvalý pokles cen ropy na světových trzích a prudké výkyvy kurzu rublu. Na tiskové konferenci v Moskvě to dnes prohlásil vlivný ruský ekonom a mnohaletý ministr financí Alexej Kudrin. Přestože podle něj ve společnosti přibude protestních hlasů, politická krize nejspíš nenastane.

Podmínky investorů na ruském trhu se během roku výrazně zhoršily, upozornil uznávaný liberální ekonom Kudrin a dodal, že na vině jsou sankce, které Západ zavedl proti Moskvě po březnové anexi Krymu a proruské vzpouře na východě Ukrajiny.

Od soboty přitom vstoupily v platnost další sankce, tentokrát související s přílivem financí na samotný Krym. Občané ani firmy EU nesmějí investovat nebo kupovat nemovitosti na Krymu, značně je omezena i turistika nebo využívání přístavů. „Jsou tu politici, kteří trvají na tom, aby sankce byly co nejtvrdší, a jsou tu takoví jako rakouský kancléř a mnozí jiní, kteří poukazují na to, že sankce nedopadají pouze na Rusko samotné, ale také, jak říká Vladimir Putin, na ty, kteří je zosnovali, vyvolali, kteří je zavedli,“ říká komentoval situaci Libor Dvořák z redakce Českého rozhlasu Plus.

Na druhou stranu Rusko stále tvrdí, že proti sankcím zaujme tvrdý a sebevědomý postoj, a podle Dvořáka je tak jedinou možnou odpovědí Západu také tvrdá a sebevědomá reakce. „Ústupky by byly kontraproduktivní,“ dodává komentátor.

Dvořák: Na tvrdý postoj Ruska, musí být tvrdá odpověď Západu (zdroj: ČT24)

Rubl na začátku tohoto týdne zpevnil jak v kurzu k dolaru, tak k euru. Za jeden dolar se krátce po začátku dnešního obchodování platilo 56,33 rublu (zpevnění o 3,6 %). Vůči euru posílila ruská měna dokonce o 4,5 procenta na 69,06 rublu za euro. Rubl podpořily zejména vyšší ceny ropy a také vládní opatření ke zklidnění situace na finančních trzích. Vzhůru zamířily i ruské akcie. Aktuální kurz rublu můžete sledovat minutu po minutě ZDE

Rusové budou protestovat, politici zůstanou

Bývalý ministr Kudrin, jenž dnes stojí v čele nevládního Výboru občanských iniciativ, by mohl podle některých komentátorů vystřídat na premiérském křesle nynějšího předsedu vlády Dmitrije Medvěděva, pokud by se vyplnily spekulace o jeho odvolání.

Zhoršení hospodářské situace vyvolá podle Kudrina v Rusku růst protestních nálad ve společnosti, protože krize sníží životní úroveň Rusů. „Protestní aktivita stoupne, ale nejsem si jist, zda to vyvolá politickou krizi,“ prohlásil.

Ekonom na dnešní konferenci také zdůraznil, že v příštím roce čeká řadu ruských firem bankrot a sníží se nejspíš i hodnocení mezinárodních ratingových agentur. Úroveň, na níž může rating Ruska skončit, označil exministr za „odpadkovou“. Hrubý domácí produkt země se podle něj v příštím roce může snížit o dvě až čtyři procenta v závislosti na ceně ropy. Inflace bude dosahovat 12 až 15 procent.

Čína nabízí Moskvě pomocnou ruku

Rusko je schopné své ekonomické potíže překonat a Čína je ochotná poskytnout v případě potřeby pomoc – to podle hongkongské televize Phoenix TV prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Yi. Jeho vládní kolega, ministr obchodu Gao Hucheng, zase podle Phoenix TV řekl, že by Rusku mohlo při vzájemném obchodování pomoci větší využití juanu.

„Rusko je na mezinárodní scéně nenahraditelným strategickým partnerem,“ píše se v dnešním úvodníku Global Times, deníku, který je úzce provázán s komunistickou stranou. „Čína musí zaujmout proaktivní přístup, aby Rusku pomohla dostat se ze současné krize,“ stojí také v úvodníku. Ale už o pár řádků dál se píše, že čínská pomoc směrem k Rusku bude omezená. Čína může totiž nabídnout kapitál, technickou a tržní podporu, ale nemůže vyřešit ruskou hospodářskou strukturu a nadměrnou závislost na vývozu energie.

Mluvčí prezidenta Putina před dvěma dny prohlásil, že v současné době není Rusko s Čínou v jednání o jakoukoliv finanční pomoc. V říjnu letošního roku oba státy podepsaly smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu takzvanou východní cestou. Práce na plynovodu pojmenovaném Síla Sibiře začaly letos v září. Podle dohody má Čína během 30 let odebrat každoročně 38 miliard krychlových metrů plynu v celkové hodnotě 400 miliard dolarů. Moskva se s Pekingem zároveň dohodla na rozšíření bankovních styků, které mají Rusku nahradit západní finanční zdroje zablokované v důsledku sankcí (čtěte více). 

Ruská centrální banka uvalila nucenou správu na finanční ústav Trust. Na záchranu firmy před krachem vynaloží 30 miliard rublů (12 miliard Kč), informovala dnes agentura AFP. Rusko se nyní snaží stabilizovat domácí finanční trhy, kterými otřásl prudký pokles kurzu rublu. Trust je podle objemu aktiv 29. největší bankou v Rusku. Centrální banka neupřesnila, zda potíže firmy souvisejí s propadem rublu.