Státní zastupitelství zvrátilo kauzu OKD ve prospěch obžalovaných

Olomouc – Uhlobaroni a milionáři Viktor Koláček a Petr Otava byli díky zákroku státního zastupitelství zproštěni podezření z vytunelování Ostravsko-karvinských dolů (OKD). Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se totiž z rozhodnutí tamního náměstka Martina Suchého vzdalo možnosti odvolat se proti rozsudku krajského soudu v Hradci Králové, který oba muže spolu s jejich společníkem Janem Przybylou omilosrdnil. Prokurátor Karel Kalda, který Českou republiku v procesu zastupoval, se přitom chtěl proti hradeckému verdiktu odvolat. Odborná veřejnost označuje postup náměstka Suchého za nestandardní, státní zastupitelství se jej navíc snažilo utajit. Informace přinesl pořad Reportéři ČT.

„Tato kauza je v současné době rozhodnuta. Trestní řízení má tři fáze. První fáze je přípravná, druhá fáze je před soudem a tato fáze je skončena. Rozsudek je pravomocný,“ informovala mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Markéta Ševčíková.

Miliardáři Koláček a Otava spolu s jejich někdejším společníkem Przybylou čelili od podzimu 2003 trestnímu stíhání kvůli podezření, že se na úkor polostátních Ostravsko-karvinských dolů obohatili o více než dvě miliardy korun. Žaloba je vinila z toho, že když ovládli polostátní doly, nastavili v nich tajné interní smlouvy, díky nimž z OKD vyvedli v letech 1998 až 2003 dvoumiliardový obnos do své soukromé firmy Karbon Invest.

Pověřený prokurátor se chtěl odvolat. Pak přišel zákaz

Krajský soud v Hradci Králové případ projednával od letošního ledna a trojici obžalovaných hrozilo trest odnětí svobody od pěti do dvanácti let. V červnu však hradecký soud obžalované osvobodil s odůvodněním, že obžaloba (tedy státní zastupitelství) nepředložila přesvědčivé důkazy. Dozorující státní zástupce z Ostravy Karel Kalda se chtěl proti rozhodnutí odvolat, soud podle něj neobjektivně stranil pouze důkazům obhajoby. Do případu OKD ale zasáhl jeho nadřízený, ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality vrchního státního zastupitelství v Olomouci Martin Suchý a nestandardně rozhodl o dalším postupu sám: Státní zastupitelství možnost odvolání nevyužilo, a stvrdilo tak omilosrdnění všech tří podnikatelů.

Podle Suchého předchůdce šlo o nevhodný zásah. „Ve věcech, které jsou právně složité, náročné a které se vyšetřují několik let, bych tento postup prakticky vylučoval, protože takováto ingerence vedoucího státního zástupce zasahuje do odpovědnosti nezávislosti státního zástupce, který vykonává dozor,“ upozornil bývalý náměstek z vrchního státního zastupitelství v Olomouci Igor Stříž. To potvrzuje i bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk: „V každém případě je vydávání negativních pokynů jako 'Nekonejte, nepodávejte!' výjimečný a poměrně nestandardní postup.“

Olomoucké státní zastupitelství věc tutlalo

Nestandardnost svého postupu v kauze OKD si olomoucké zastupitelství uvědomuje; o svém rozhodnutí záměrně nevydalo žádnou tiskovou zprávu a celé ostravské pobočce, která na vyšetřování kauzy šest let dohlížela, zakázalo o případu cokoliv říci. Interní embargo platilo i na vedoucího ostravské pobočky Rostislava Bajgera. „Domnívám se, že to je hrubě protiprávní. Jakékoli omezení práva kohokoliv, a to i státního zástupce jakožto osoby, sdělovat informace musí být stanoveno zákonem. Zákon o státním zastupitelství takovéto umožnění vlastně neobsahuje,“ varoval poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek.

Teprve po Bajerově vyjádření pro ČT, v němž utajování výsledků kauzy potvrdil, vrchní státní zastupitelství tyto krycí manévry potvrdilo. Ani olomoucká vrchní státní zástupkyně Milena Hojovcová ani Martin Suchý se ale k případu nechtějí vyjádřit a reportéry ČT opakovaně odkazují na tiskovou mluvčí.

Spis čítá 30 000 stran. Četl je Suchý?

Rozhodnutí udivuje také proto, že Suchý zastává funkci náměstka vrchní státní zástupkyně Hojovcové teprve rok a půl. Před tím pracoval jako řadový státní zástupce na okresní úrovni a vyšetřování závažné hospodářské kriminality nikdy nedozoroval. O kritizovaném postupu zastupitelství rozhodl bez konzultace z podstaty svého postavení a pravděpodobně bez hlubší znalosti celého problému. Spis ke kauze s Koláčkem, Otavou a Przybylou čítá 30 000 stran. „Z povahy věci je v tomto případě velmi obtížné zaujmout nějaké stanovisko, aniž by jakýkoliv, ať už vedoucí, či jiný státní zástupce měl podrobné, důkladné znalosti o konkrétním spisu,“ podotkl bývalý náměstek Stříž. 

Vyšetřování kauzy OKD provázejí pochybnosti od chvíle, kdy je zahájila sociálně demokratická vláda Stanislava Grosse. Přestože kriminalisté vlivné podnikatele obvinili s podezřením, že podvedli polostátní doly o miliardy korun, ministři s nimi nadále vyjednávali a nakonec jim státní podíl v OKD odprodali.

Jak se kauza stěhovala od města k městu…

Kauzu měl projednávat ostravský soud, pod nějž logicky spadala. V září 2006 do procesu ale bezprecedentně vstoupil místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, když vyhověl obhájcům podezřelých. Soud označil za podjatý, případ mu odebral a přesunul jej právě do Hradce Králové. Hradecký soud následně v dubnu 2007 během uzavřeného přelíčení zastavil a podezřelé zbavil obvinění. Státní zástupce Karel Kalda ale proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podal stížnost. „Nepovažoval jsem toto rozhodnutí za správné,“ dodal. Nakonec prosadil, že případ obžalovaných uhlobaronů musel hradecký soud znovu otevřít a projednat ve veřejném procesu. Ten však stejně opakovaně dospěl k závěru, že uhlobaroni jsou nevinní. Suchý se pak svým zásahem postaral o to, že sporný verdikt definitivně zůstane nepřezkoumán.

Kostlivec kauzy Čunek v olomoucké skříni

Do své funkce byl Suchý jmenován na základě doporučení olomoucké státní zástupkyně. „Kandidát nebyl vybrán námi, ale vrchním státním zástupcem, tedy doktorkou Hojovcovou,“ řekl Pospíšil. Právě ten ale Hojovcovou do funkce vrchní státní zástupkyně v listopadu 2007 jmenoval, a to na žádost nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Hojovcová ve funkci vystřídala Pospíšilem odvolaného Iva Ištvána a jeho náměstka Igora Stříže. Ti jsou také spojení s údajnou korupční aférou bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Renáta Vesecká a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera se snažili vyšetřování zvrátit ve prospěch podezřelého vládního činitele, Ištván se Střížem ale jejich tlaku odolávali – do chvíle, než je ministr spravedlnosti odvolal.