Postcovidovým syndromem trpí až polovina pacientů, většina ale jeho lehčí formou

Podle lékařů trpí nějakou formou postcovidového syndromu až polovina lidí, kteří si koronavirem prošli. Má široký rozsah příznaků od kožních problémů, únavy, dušnosti, neurologických potíží až po dlouhodobý kašel a poškození plic. Zatím chybí mezi nemocemi, se kterými lze pacienty posílat k zotavení do lázní.

Nejméně jeden a tři čtvrtě milionu lidí si v Česku prošlo onemocněním covid-19. Tolik jich bylo pozitivně testováno. Nějaká forma postcovidového syndromu se podle lékařů týká každého druhého.

„Postcovidem trpí pět až padesát procent lidí, podle toho, jak přísná kritéria si pro něj určíme,“ řekla Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministerstva zdravotnictví a zároveň přednostka Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

„Pokud bychom brali jen ty nejzávažnější, kteří si léčí trvalé následky, tak to bude těch pět procent. Ale pokud jde o únavnost nebo nevýkonnost, dušnost, pocity bušení srdce, kožní a mírné neurologické problémy, ty má více lidí,“ dodala Vašáková.

„K nám do nemocnice se dostávají pacienti se slabostí, únavou, dušností, kloubními a svalovými bolestmi,“ potvrzuje náměstek ředitele pro léčebně-preventivní péči v Nemocnici Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze Jan Švejda.

Dominantní diagnóza na plicních ambulancích 

 „Dominantním postižením jsou ale plíce,“ říká lékařka. „Změny na plicích jsou buď takové, že člověk i po nemoci dál kašle a má stažené plíce nebo průdušky, nebo jejich plíce vypadají, jako by dál měly zápal plic, i když tam infekce už není,“ popisuje lékařka. „Na plicní ambulanci je postcovid nyní dominantní diagnóza,“ potvrzuje rozsah problému primář Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Vladimír Herout. 

„Nejzávažnější případy jsou lidé, jejichž funkční kapacita je snížena pod sedmdesát procent původní kapacity, někdy i padesát procent původní funkční kapacity. A to právě z důvodu plicních postižení,“ vysvětluje Vašáková. 

Diagnóza postcovidového syndromu zatím nepatří na seznam nemocí, kvůli kterým mohou lékaři posílat pacienty takzvaně „na pojišťovnu“ do lázní. Do lázní se zatím mohou do tří měsíců po hospitalizaci dostat ti, kteří si prošli těžkým zápalem plic. „Určitě by to mělo význam i pro část pacientů, kteří neprodělali žádný významný zápal plic,“ myslí si Herout. Aby se to změnilo, bylo by to třeba dostat do zákona, což bude možné pravděpodobně až po volbách.