Rychlost, se kterou se tuzemské soudy vypořádávají se žalobami, se sice zvyšuje, ale neplatí to ve všech specializacích. Správní soudci, kteří řeší žaloby proti úřadům a institucím, počítají lhůty pro vyřízení případu kvůli personální nouzi na roky. Ministerstvo spravedlnosti nyní hodlá praxi tuzemských soudců zefektivnit – mimo jiné změnou toho, jak se lidé do taláru vůbec dostávají.
Českou justici spoluvytváří více než tři tisíce soudců, přičemž polovina z nich se specializuje na občanskoprávní spory. Trestní specializaci má bezmála osm set dalších, záležitosti opatrovnictví pak rozhoduje téměř čtyři sta soudců. Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí soudci správní, kterých je v celé republice jen 131.
„Připadáme si opravdu jako čtyřprocentní minorita, a pak se asi nemůže nic zásadního změnit,“ prohlásil předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec s odkazem na množství na množství správních žalob, které se vrší u českých soudů. Ačkoliv v občanskoprávní i trestní oblasti počty nevyřešených kauz klesají, v případě správního práva to kvůli personálnímu přetížení neplatí.
Přes šest tisíc nevyřízených žalob
Za poslední dva roky přibylo jen jedenáct správních soudců, nevyřízené žaloby u správních soudů ale během uplynulých osmi let stouply na trojnásobek; zatímco v roce 2010 jich bylo dva a půl tisíce, v roce 2018 se už jednalo o šest a půl tisíce žalob. Lidé totiž žalují finanční úřady, zdravotní pojišťovny nebo jiné instituce čím dál víc a tyto druhy sporů současně patří k nejsložitějším.
Například brněnský krajský soud zavalují žaloby proti rozhodnutím antimonopolního úřadu, který sídlí právě v moravské metropoli. Správní soudce Petr Pospíšil se ale kvůli historické zátěži dostane k projednání žalob až po dvou letech od jejich podání. „Lidé, kteří se na nás s důvěrou obrací o ochranu svých práv, si na tuto ochranu bohužel musí počkat,“ říká.
Ještě horší situace je v Praze, kde sídlí většina centrálních úřadů. Například žalobu hradního kancléře Vratislava Mynáře proti rozhodnutí o neudělení prověrky na stupeň přísně tajné má soud na programu na konci ledna, ačkoliv ji kancléř podal už před třemi lety.
Nápor, kterému správní specialisté tuzemské justice čelí, chce proto řešit i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), který hodlá reformovat výběr nových soudců i podmínky, jež musí zájemci o talár splnit. Vstup do čela soudní síně by se měl po změně umožnit také zkušeným úředníkům z veřejné správy, všichni soudci by pak po několikaleté přípravě nově procházeli jednotnou zkouškou.
Ministerstvo chystá změny – nejen u správních soudů
„Stávající úprava v zákoně o soudech a soudcích je pro praxi zcela nevyhovující. Rádi bychom proto představili návrh novely zákona, která se bude zabývat právě i otázkou výběru soudců a nastaví jasná a transparentní pravidla,“ prohlásil ministr.
Avizovaná reforma výběru soudců přitom není jediným úkolem, který v novém roce před Kněžínkem leží. Už během prvního čtvrtletí má vláda schvalovat nový systém hodnocení každého soudce a pravidla pro jejich postup do vyšších stupňů justice.
V tomtéž období má projednat také možnost podávat hromadné žaloby – lidé by mohli společně postupovat třeba v případech, kdy jednotlivým poškozeným vznikla pouze malá škoda, kterou by se nevyplatilo samostatně vymáhat.
Hned na začátku roku se bude opakovat také hlasování sněmovny o větší dostupnosti osobního bankrotu; senát totiž Kněžínkův návrh odmítl – nezmizela by z něj povinnost dlužníka prokázat, že je schopný splatit alespoň třetinu dluhů.
V prvním pololetí by pak sněmovna mohla schválit i nová pravidla pro soudní znalce, která nahradí socialistickou normu z roku 1967. Zákon má přinést větší odměny znalcům i jejich přísnější kontrolu, tak aby se soudy mohly na znalecké posudky spolehnout.
