Debatu o přísnějších sankcích za bourání načerno oživil příběh chráněné vily z pražských Vinohrad, kterou na konci listopadu začali demolovat. Obyvatelé v sousedství hodlají bojovat za její obnovu. I teď o víkendu na místo dorazili dělníci – tentokrát ale zajistit část stavby tak, aby předešli dalším škodám. Mezitím s majitelem i stavební firmou začalo správní řízení. A starostka dotčené městské části chce teď v Senátu prosazovat citelnější sankce.
Do chráněné vily se zakousl bagr. Starostka chce prosadit přísnější sankce za bourání načerno
Bourání načerno by se mělo více trestat (zdroj: ČT24)
Michal Rathouský pořídil poslední snímky, na kterých ještě stojí na pražských Vinohradech celá vila. Pak už z jejích zdí začal ukusovat bagr. „Volal jsem městskou policii a stěžoval jsem si na to, že je tu velká prašnost, že jsme v památkové oblasti a že podle mě by to neměli dělat,“ říká Rathouský.
Demolici se podařilo zastavit zhruba v třetině. Stavební úřad nařídil majiteli torzo zajistit. Zvláště při silném větru totiž hrozí, že by třeba torza okapu mohla odlétnout a někoho zranit.
„Jednám se stavebním úřadem v souladu se stavebním zákonem,“ řekl začátkem prosince stavbyvedoucí Kamil Kubánek. Čeká se na posudek statika a následné rozhodnutí památkářů. Dům zůstává pod drobnohledem sousedů. Ti navíc organizují petici. „Cílem je vyvinout nátlak na příslušné orgány a na vlastníka budovy, aby byla uvedena do původního stavu,“ vysvětluje Daniel Truxa z iniciativy Svépomoc.
Vily na pražských Vinohradech jsou ceněné
Vila je cenná jako součást rondokubistické kolonie z dvacátých let. „Mají orámovaná okna a řadu charakteristických obloučků. To je takový typický rejstřík, který vily mají a který je sjednocuje,“ vysvětluje vedoucí odboru památkové péče pražského pracoviště Národního památkového ústavu Jan Holeček.
Stejné detaily jsou patrné i na rozbořené budově. „Stavebně byla ve velmi dobrém stavu a nic nenaznačuje, že mělo dojít k takhle razantní demolici,“ dodává Holeček.
Ilustrační foto
Zbourané domy v chráněné zóně řešili památkáři také třeba na pražské Ořechovce. Před pěti lety dopadla špatně rekonstrukce prvorepublikové vily. Mohl za to prý pád stromu. Teď se jedná o replice.
Starostce Prahy 10 a senátorce Renatě Chmelové (VLASTA) se na případech zbourání památky nelíbí především to, že takový čin je pokutován jen pár sty tisíci korunami. „Jako senátorka budu navrhovat změnu stavebního zákona i zákona na ochranu památek,“ dodává Chmelová.
Starostka vidí inspiraci třeba na Slovensku, kde je zbourání památky trestným činem. Změny chce navrhnout po analýze zákonů z dalších evropských zemí.
Při bourání rozhodují hlavně památkáři
Hlavní slovo při legálním bourání chráněných objektů mají památkáři. Pouze ti mohou zákonnou ochranu zrušit. Demoliční výměr pak vydává stavební úřad. Přihlíží se i k tomu, zda je, či není objekt v havarijním stavu. A záleží také na plánovaném projektu.
Za bourání bez povolení hrozí vlastníkovi nemovitosti až dvoumilionová pokuta. V minulosti ale v těchto případech padaly spíš částky v řádech statisíců korun.