Čím více vydělají, tím méně jim zbyde. Lidem v exekuci se vyplatí pracovat málo

Nahrávám video
168 hodin: Datoví novináři a analytici vytvořili exekuční kalkulačku
Zdroj: ČT24

Mnoha dlužníkům se v České republice nevyplatí pracovat. Mnohdy nastává absurdní situace, že čím více lidé v exekuci vydělají, tím méně jim nakonec zbyde. Zjistili to datoví novináři Českého rozhlasu společně s analytiky Centra pro společenské otázky. Vytvořili kalkulačku, která umí vypočítat, kolik si člověk reálně vydělá při exekuci na plat. Tratí na tom všichni: dlužník, věřitel i stát. Pro pořad 168 HODIN natáčel Jan Novák.

„Vybírala jsem si práci, aby mě trošku bavila a byla něčím zajímavá, ale hlavně jsem si vybírala takovou práci, kde příjem bude na úrovni základní mzdy,“ přiznala třiapadesátiletá paní Hana, která má deset exekucí a dluží skoro pět milionů korun.

Hana žije a pracuje v Praze. Při exekuci na plat jí každý měsíc zůstane něco málo přes 7600 korun. Bere jen minimální mzdu 12 200 korun. „Já jsem se pohybovala v reklamě a tam příjmy dosahují 50 až 60 tisíc. Ale bohužel vzhledem k tomu, že mám exekuce, to pro mě není zajímavé, protože ať budu pracovat sebevíc, stejně mi víc nezůstane,“ poznamenala. „A dluh stejně nikdy nesplatím, protože úroky daleko přesahují jistiny,“ dodala paní Hana.

Novináři a analytici připravili kalkulačku

Tvrzení se pokusili ověřit datoví novináři z Českého rozhlasu a Centra pro společenské otázky, kteří sestavili tabulku, kolik peněz z platu zůstane lidem s exekucí. Zjistili, že zadlužení nemají motivaci vydělávat.

„Setkáváme se s tím, že lidem se nevyplatí pracovat. Říkají to úřady práce, že nemůžou umístit uchazeče, protože se jim nevyplatí pracovat. Říkají to zaměstnavatelé, že mají obrovský problém odměňovat lidi v exekuci, protože jim po navýšení mzdy nic nezůstane,“ sdělila autorka kalkulačky a hlavní analytička Centra pro společenské otázky Lucie Trlifajová.

Každá tisícovka k platu navíc by u Hany byla ve skutečnosti jen pár desetikorun. Téměř vše jde na úhradu dluhu. Stát nechává lidem v exekuci na život maximálně 9300 korun. „Člověku s exekucí už je celkem jedno, jestli si bude vydělávat 16 tisíc, 30 tisíc, 40 tisíc. Horní hranice toho, kolik mu každý měsíc zbývá, je opravdu těch devět tisíc,“ potvrdila vedoucí programu nezaměstnanosti organizace Rubikon Centrum Lucie Streichsbierová.

Aby byly dávky

Datoví novináři navíc spočítali, že dlužníkovi se vyplatí brát jen minimální mzdu a pobírat od státu sociální dávky. Kdyby vydělal i jen o trochu víc, už by na dávky nedosáhl a jeho reálný měsíční příjem by byl nižší. „Čím menší legální příjem člověk má, tím víc mu zůstane z příjmu, aniž by to bylo odváděno na exekuci,“ vysvětlila Streichsbierová.

To je i případ paní Adély z České Třebové. Je jí pětatřicet let a vychovává syna. „Exekucí mám určitě minimálně deset. Možná víc. A jsou to částky 800 tisíc. 30 tisíc. 10 tisíc. Dohromady milion a půl,“ vypočítala.

Adéla pracuje v technických službách jako metařka. Ačkoliv jí nabízeli víc, trvala na minimální mzdě, aby dosáhla i na přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí. Když jí v létě poskočil plat kvůli přesčasům, hned o dávky od státu přišla a reálný příjem na měsíc jí rapidně klesl.

Exekuční kalkulačka dokazuje, že dlužník nejenže nemusí mít motivaci splácet dluh, ale že je pro něj zároveň výhodné mít jen takový plat, při němž dosáhne i na dávky. „Když by začal pracovat za vyšší mzdu ten jedinec, který přináší hlavní příjem do rodiny, tak nárok na dávky ztrácí, protože nárok na dávky se počítá podle příjmu před exekucemi,“ řekla Trlifajová.

Tratí všichni

Na soudobém stavu tratí všichni. Dlužníci nejsou motivováni splácet dluh, stát musí nízké příjmy dorovnávat v sociálních dávkách a věřitelům klesá šance dostat své peníze zpět.

„Nejdřív jsem si myslel, že máme špatně výpočet, že tam máme chybu, protože mi to přišlo úplně absurdní, že čím víc si vyděláte, tím míň vám zbyde. Po nějakém kolečku, kdy jsme si ověřovali výpočty, jsme zjistili, že to není chyba ve výpočtu, ale že to je vlastnost systému,“ sdělil datový novinář Českého rozhlasu Jan Boček.

V současné době je v České republice v exekuci přes 830 tisíc lidí. Dohromady mají přes čtyři a půl milionu exekucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s tím, že podpora lidem ohroženým bytovou nouzí bude víc zacílená na lidi s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 18 mminutami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát podle Komory neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila České televizi mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 5 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 8 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 16 hhodinami
Načítání...