Až 300 tisíc lidí pečuje v Česku o rodinu nebo své blízké. Obětují jim vlastní čas, práci i koníčky. Sami ale potřebují pomoc, která se jim často nedostává. Ve většině případů se o blízké starají ženy ve středním věku: mnohdy se tak starají zároveň o děti i nemocné rodiče. Jenže toto náročné období může trvat léta. Nově proto začala vznikat Centra neformální péče a další podporu plánuje i stát.
Hana Chytrá se stará o svoji maminku, které je 88 let a trpí Alzheimerovou chorobou. Poté, co si zlomila nohu v krčku, si ji paní Chytrá vzala domů a tam o ni pečuje už rok a půl. „Věděla jsem, že to je těžký, ale nevěděla jsem, že to může být takhle těžký,“ svěřuje se. Věnuje se jí minimálně šest hodin denně a pořád ji podporuje v částečné soběstačnosti.
Přesto se snaží částečně pracovat i navštěvovat vnoučata. „Abych pomohla jako babička, to by mě těšilo, ale je to náročný a jsem taková rozlítaná. Potřebuju vyventilovat to napětí, a to je pro mě to nejtěžší,“ popisuje Hana Chytrá.
Podobně se tři roky starala doma o svého otce 37letá Michaela Šormová, která má zároveň pět dětí. Stejně jako řada dalších proto nezvládala chodit do práce, celou rodinu živil manžel. „Zátěž na vztahy v rodině byla velká i časově náročná, psychicky vyčerpávající,“ říká Michaela Šormová. Otec jí před dvěma měsíci zemřel.
Klíčové pro paní Michaelu byly rady kamarádek ve stejné situaci. „Nejtěžší to bylo hlavně ze začátku, člověk měl minimum informací,“ vysvětluje. V Česku totiž chybí dlouhodobý systém podpory státu, základní informace i psychologická pomoc.
Laickým pečujícím se u nás věnuje církevní Diakonie, která jim radí i školí. „Za ideální kombinaci považujeme kombinaci domácí péče, která je dělána laiky a organizované profesionální pomoci, protože péče je často dlouhodobá,“ zdůrazňuje mluvčí Diakonie ČCE Pavel Hanych.
V Havířově funguje centrum neformální péče půl roku, nové se otevřelo v Praze 4
Hana Chytrá a Michaela Šormová se shodují: stejně jako lidé v práci, tak i pečující by měli mít nárok na dovolenou i oddych. Odlehčovací služby jsou ale v Česku dostupné jen zlomku lidí.
Postupně ale vznikají Centra neformální péče. První se otevřela v Havířově, Uherském Brodě a další teď v Praze. V Havířově testuje novou službu Česká asociace pečovatelské služby už zhruba půl roku a za tu dobu ji využilo přes 100 lidí.
„Pečují muži i ženy, nejčastěji přichází ženy kolem 50 let,“ konstatuje poradkyně Centra pro rodinné pečující v Havířově Jaroslava Baselová. Podle průzkumů přes 70 procent péče zastane právě rodina. V Havířově se jim snaží odlehčit. „Pečovaný se umístí k nám na dobu nutnou a rodinný pečující může načerpat síly,“ vysvětluje vedoucí Centra pro rodinné pečující v Havířově Jana Tiahan Wojtoňová.
O tři školáky a tři seniory, kterým je přes 80 let, se stará Regina Dlouhá. Do toho s manželem pořád pracují. „K rodičům mého muže dochází domácí péče a moje maminka je v rehabilitačním ústavu,“ vysvětluje Dlouhá. A jak sama říká – většinu času protelefonuje. Vznik nových center vnímá jako zásadní krok. „Uvítala bych, kdyby mi dal někdo ucelenou nabídku služeb v lokalitě, provedl mě administrativními procesy,“ říká.
Nové Centrum neformální péče se teď otevřelo i v Praze 4, naplno se jeho služby rozjedou od ledna 2019. Pro rodiny a blízké budou zdarma. Pět milionů korun získal ústav sociálních služeb z evropských fondů. Do týmu teď přibírají psychologa, právníka a také sociálního i finančního poradce. Pečující totiž mnohdy padají do dluhů.
„Budeme mít v týmu pracovněprávního poradce, který bude pomáhat s návratem do práce,“ vysvětluje vedoucí kanceláře ředitele Dana Zichová. „My potřebujeme podporovat, aby sami lidi pečovali o příbuzné, ale musíme jim pomoci, aby se nezhroutili,“ konstatuje ředitel, Ústav sociálních služeb v Praze 4 Jan Schneider. Pokud bude potřeba – budou pečujícím radit přímo doma.
Od června si lze žádat o ošetřovné
Systémová podpora rodinné péče stále chybí, přesto došlo k několika zásadním posunům. Od června lze žádat o dlouhodobé ošetřovné, kdy pečující mají nárok až na tříměsíční placené volno. V průběhu pěti měsíců bylo vyplaceno přes 1700 dávek: častěji u žen než u mužů. Výdaje státu za toto období činily zhruba 16 milionů korun.
Získat lze také příspěvek na péči. Nemocný z něj může platit službu nebo člověka, který se o něj stará. Podle rozsahu péče se dělí do čtyř kategorií. U dospělých to může být až 13 200 korun za měsíc. Sněmovna teď aktuálně řeší navýšení příspěvku u lidí s těžkým handicapem, bez pomoci by totiž museli žít v ústavech.
- Partner nemocného: Manželka, manžel nebo registrovaný partner či partnerka (druh či družka pouze v případě, že bydlí ve společné domácnosti).
- Příbuzný nemocného: příbuzný v přímé linii s ošetřovaným (matka, otec, syn, dcera atp.), sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc.
- Partner příbuzných: O nemocného smějí pečovat i protějšky uvedených příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti.
- Jiná osoba: Nárok na ošetřovné má i osoba bez příbuzenské či partnerské vazby, opět ale platí, že s ošetřovanou žije ve společné domácnosti.
