Pořadatelé motocyklové GP v Brně žalují stát kvůli nižší dotaci, chtěli 70 milionů

Pořadatelé motocyklové Grand Prix v Brně zažalovali ministerstvo školství kvůli tomu, že dostali nižší dotaci na závod, než o kterou žádali. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Podle pořadatelů tak ministerstvo porušilo při určení dotace vlastní pravidla. Mluvčí resortu ale upozorňuje, že byly v žádosti o dotaci chyby – pořadatelé tam třeba neuvedli, že dostali dalších 30 milionů na dotacích od kraje a města.

Žádost prý také obsahovala nezvykle nízký odhad komerčních příjmů: „Chybí také relevantní příjmy z parkovného nebo pronájmu prodejních stánků,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Podle ní tak bylo zdůvodnění výše dotace transparentní. Ze všech velkých sportovních akcí navíc dostala brněnská akce nejvyšší dotaci ze strany ministerstva.

Nahrávám video

Ponížení dotace považuje Petr Vokřál za nesmyslné a chce o tom s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) ještě jednat. „Dotační řízení je uzavřené, částka přidělena,“ řekl k žalobě ministr školství Robert Plaga (ANO). Doplnil, že si nedovede představit, jak by mohlo byt řízení obnoveno. Plaga navíc v příštím roce nepočítá se speciálním řízením, do kterého by se jako letos mohl přihlásit pouze spolek pro GP.

Pokud by se situace nevyřešila, jsou podle primátora Brna Petra Vokřála (ANO), který je ve výkonném výboru Spolku pro GP ČR Brno, závody v ohrožení. „Dlužíme promotérské společnosti Dorna 50 milionů korun. Letos byl zalistovací poplatek přes sto milionů, polovinu jsme uhradili a polovinu jsme měli dát do začátku závodů v srpnu, takže už jsme v prodlení. Pokud se to nevyřeší, Dorna nás může vyškrtnout ze seznamu,“ zdůraznil Vokřál. Podle něj má spolek v záloze necelých 20 milionů, které by přidal k ministerským 31 milionům, aby Dorně dluh zaplatil.

Pořadatele drtí vysoký poplatek za licenci

Motocyklovou GP v Brně, která se řadu let potýká s nedostatkem financí, pořádá od roku 2016 Spolek pro GP ČR Brno, založený městem Brno a Jihomoravským krajem. Ten letos žádal o sedmdesáti milionovou dotaci, od státu ale dostal „jen“ třicet devět milionů.

Snížení dotace je podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO), nesmyslné. „Je to opravdu naprosto chaotické a zcela subjektivní hodnocení někoho z úředníků, protože například říkají, že budeme mít vyšší příjmy ze vstupného o deset milionů korun než v minulém roce, což nevím, kde na to přišli. Realita ukazuje, že to tak není,“ řekl Vokřál. 

Když přitom letos v březnu spolek o dotaci žádal, tak Petr Vokřál uvedl: „Zatím nemáme rozhodnutí, otázkou je finální výše. Můžeme dostat více i méně.“ Žalobou se bude zabývat Městský soud v Praze.

  • náklady 170 milionů korun;
  • zalistovací poplatek 104 milionů korun;
  • závody navštívilo 194 000 lidí;
  • na vstupném se vybralo 72 milionů korun.

Ekonomika Grand Prix na Masarykově okruhu byla v minulosti velkým problémem. Původní organizátor závodů – Automotodrom Brno – se kvůli ztrátovosti GP, kterou způsobuje vysoký poplatek za zisk licence na organizaci závodů, pořádání vzdal. 

Velkou cenu chce ale v Brně zachovat i nově utvořená koalice ODS, lidovců, Pirátů a ČSSD: „Bavíme se na úrovni poslaneckých klubů o tom, aby stát vyčlenil peníze na příští rok už v rozpočtu na rok 2019. Chceme také do financování vtáhnout soukromou sféru, která z toho profituje,“ uvedl brněnský předseda ODS Robert Kerndl, který bude náměstkem primátorky Markéty Vaňkové (ODS). 

Podle Roberta Kerndla má akce velký význam a dělá Brnu dobrou reklamu, vzniklá situace by se ale měla řešit jinak než žalobou, to je podle něj nešťastné. „ Nemůžu nikomu nic radit, ale myslím, že je stále čas, aby ti, co tu žalobu podali, ji zase vzali zpět,“ řekl budoucí náměstek primátorky.

Nová koalice zároveň ale musí rozhodnout, kdo ve Spolku pro GP dosavadního primátora nahradí. Znepokojuje ji, že kromě Petra Vokřála o jednáních o Velké ceně nikdo další moc neví. „Vyjednáváním a celou záležitostí Velké ceny se zabývá pouze velmi omezená skupina lidí, pokud ne pouze jednotlivci, takže těch informací opravdu není mnoho,“ řekl budoucí radní David Grund (ODS). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 32 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 1 hhodinou

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 2 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 3 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.