Největším znečišťovatelem ovzduší je opět Spolana, následuje ji Kronospan

Spolana se už čtvrtým rokem drží na špici žebříčku největších znečišťovatelů životního prostředí, který sestavuje ekologická organizace Arnika. Neratovická chemička „vyhrála“ kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Data za loňský rok pocházejí z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí.

Video Události
video

Události: Spolana zůstává největším znečišťovatelem

„Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony,“ řekl vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík.

Spolana patří holdingu Unipetrol, podle jeho mluvčího Pavla Kaidla odráží postavení v žebříčku fakt, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu. Jde o základní surovinu pro výrobu polyamidu 6, který se dále používá v textilním průmyslu nebo ve výrobě plastů.

Spolana podle mluvčího do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investuje desítky milionů korun. „Za uplynulý rok se nám podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o šest procent,“ uvedl.

Na sklonku minulého roku Spolana podle mluvčího ukončila i výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy. „Došlo tím k úplnému ukončení používání rtuti. Letos jsme zahájili stavbu nového plynového energetického bloku, kterým v roce 2019 nahradíme stávající hnědouhelný. Tímto opatřením dále snížíme dopady naší výrobní činnosti na životní prostředí,“ doplnil.

Druhé místo v žebříčku obsadila jihlavská společnost Kronospan, která meziročně zvýšila emise rakovinotvorného formaldehydu o více než tři tuny. Následují severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, které vedou mimo jiné v emisích skleníkových plynů.

Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže neexistuje žádná metoda čistění. Pokles emisí je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti, kdy stejné množství uhlí vyrobí více elektřiny. „V předchozích letech ČEZ tyto emise významně snížil v rámci komplexní obnovy vybraných elektráren a výstavbou nové elektrárny Ledvice, v následujících letech ČEZ odstaví v uhelných elektrárnách na 3000 MW, což povede k zásadnímu poklesu emisí CO2. Do roku 2050 má ČEZ za cíl být z hlediska emisí CO2 neutrální,“ dodal Kříž.

Ze Spolany uniklo i nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu. Společnost meziročně zvýšila úniky měkkých freonů. Tvrdé freony vypustila do ovzduší společnost Pepsico CZ, stala se tak skokanem mezi pražskými znečišťovateli.

Polepšila si naopak přibyslavská firma ACO Industries snížením emisí styrenu. „Loni se obrovským nárůstem emisí styrenu dostala do popředí a letos množství emisí snížila o 17 tun. Je otázka, zda publikovaná data donutila firmu seřídit technologii, snížit výpočet, nebo co se vlastně stalo,“ doplnil Milan Havel z Arniky.

Skok v hodnotách styrenu byl podle vedení ACO Industries způsoben dřívějším využitím nevhodného výpočtu, který prosazovala Česká inspekce životního prostředí. Pro výpočet hodnot za rok 2017 využila společnost nový způsob. „Tento výpočet již odráží realitu a ukazuje, že naměřené hodnoty styrenu jsou nejen pod zákonem stanovenými limity, ale i pod přísnějšími vnitrofiremními limity,“ napsala firma.

Podle dat pak předaly průmyslové provozy loni mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Zejména šlo o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. „Dioxinů nejvíce předaly Třinecké železárny, na druhou stranu z hlediska emisí do ovzduší stav snížily,“ uvedl Petrlík.

Rekordní množství dioxinů v odpadech nahlásila i malešická spalovna. „Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem pak přešel na výrobu chloru bez rtuti, tudíž v odpadech předal veškerou rtuť, kterou dříve používal. Konkrétně 130 tun. Dříve všechny podniky za celý rok do registru ohlašovaly řádově desítky tun,“ vysvětlil Petrlík s tím, že to automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí. „Je otázka, jak se s odpady nakládá dál,“ dodal. 

Nejvíce rtuti a jejích sloučenin vypustila do ovzduší, vody a půdy Elektrárna Počerady, patřící pod ČEZ. Druhé byly Třinecké železárny, třetí elektrárny Prunéřov. Podle mluvčího ČEZu je obsah rtuti daný charakteristickými parametry uhlí: „ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí. Testování aktuálně na našich elektrárnách probíhá.“

Arnika sestavuje žebříčky už čtrnáct let, vychází z veřejně dostupných údajů v IRZ, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Loni data poskytlo 1325 provozů.