Vznik Československa v říjnu 1918 měl dvě podoby. Jednu představovaly ulice plné slavících lidí – to je ona oficiální tvář revoluce známá z dobových fotografií. Tu druhou pak tvořilo převzetí císařských a královských úřadů, které na historických fotografiích není, ale nový stát by bez toho vzniknout nemohl. Ke zdaru této akce v pozadí významně přispěli skauti. Vytvořili náhradní poštovní síť, díky které mohly čerstvě převzaté úřady fungovat.
Bez skautů by Československo v prvních dnech sotva fungovalo. Nahradili poštu i vládní úředníky
Pošta českých skautů, kterou právě připomíná i výstava v pražském Poštovním muzeu, vznikla současně s Republikou československou. A bez ní by stát nevznikl nebo by se možná velmi záhy zhroutil.
„Tehdy se nedalo věřit rakouské poště. A bylo potřeba zajistit kontakt, protože kromě telefonu se všechny informace musely předávat dopisy nebo osobními vzkazy,“ vyzdvihl význam skautské pošty spisovatel a skautský historik Roman Šantora.
Konkrétně měla doručování zásilek na starost stovka chlapců ve věku šestnáct až devatenáct let. Běhali po Praze a někdy si doslova mohli nohy uběhat. „Někdy doručení trvalo opravdu dlouhou dobu, protože toho člověka nezastihli a sháněli ho třeba půl dne,“ podotkl Roman Šantora.
To, že skauti vzniku republiky v prvních dnech významně napomohli, nebyla žádná náhoda. Jejich poštovní systém začal již v srpnu 1918 připravovat filatelista a sportovec Josef Rössler-Ořovský. Předem nechal vytisknout i známky.
Skauti v prvních dnech Československa ale neodpovídali jenom za spojení úřadů. Když se Národní výbor nastěhoval do Harrachovského paláce, pomáhali s jeho zařizováním a budovu hlídali. A také zaskočili za úřednický aparát. „Skautky přepisovaly na stroji důležité texty, které členové Národního výboru dávali dohromady,“ uvedl skautský historik.
V neposlední řadě by tato doba byla beze skautů i méně okázalá, jak dokládá třeba deník člena skautské pošty Karla Strettiho. „Ráno sraz na Staré rychtě, odtud do Obecního domu, tam opět služba jako včera. Ukazování cesty po schodech, pochůzky – a malí skauti šijí se skautkami kokardy pro milici,“ citovala z deníku Strettiho dcera Olga Pujmanová.
Skauti samozřejmě nechyběli ani při příjezdu prezidenta Masaryka 21. prosince. Třeba když Prezident osvoboditel nastoupil do auta, zavřeli za ním dveře, a protože byla zima a vůz byl otevřený, skaut mu podal deku na nohy.