Příští rok na podzim možná skončí střídání zimního a letního času. Pro změnu se v internetové anketě mezi Evropany vyslovila většina hlasujících a Evropská komise nezahálela; změnu navrhla už od příštího roku. Boj proti pravidelnému střídání času není v Evropě novinkou. Vědci zkoumající biorytmy navíc potvrzují, že lidskému tělu prospívá i v této oblasti pravidelnost.
Na území někdejšího Československa se hodiny posouvaly během obou světových válek, na trvalo pak od roku 1979. Důvodem byla úspora energie; když se sešel rok s rokem, statistici vykázali úsporu plných šedesáti milionů kilowat hodin. „Kdysi se udávalo, že se spotřeba může změnit o 0,4 procenta. V současné době ale nevíme o tom, že by k nějakým úsporám díky změně času docházelo,“ tvrdí mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Každoroční posuny také dělají problémy lidem, kteří kvůli střídání času špatně spí. Letní a zimní čas má proto i své kritiky, kterým navíc dává za pravdu věda. Přetáčení ručiček může plést biologické hodiny neboli cirkadiánní rytmus.
„Máme centrální hodiny, které jsou jednoznačně synchronizovány světlem. Potom máme hodiny v každém orgánu,“ uvedla Helena Illnerová z Fyziologického ústavu AV ČR. Důležité je proto například budit se za světla. „Setkáváme se s pacienty, kterým trvá dlouho se přizpůsobit. Nemůžou usnout anebo je spánek přerušovaný,“ potvrzuje vedoucí lékař spánkové poradny Inspamed Martin Pretl.
Celoroční letní čas by ovšem v zimě způsobil pozdější rozednění. S problémy způsobenými posuny se nicméně většina lidí během týdne dokáže vyrovnat. Navzdory tomu se v celoevropské anketě lidé vyslovili pro konec přetáčení hodinových ručiček. Z Čechů, kteří dotazník vyplnili, chtělo jarní a podzimní změny zastavit 83 procent dotázaných.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se pak v europarlamentu (EP) vyjádřil jasně: „Střídání času musí skončit.“ Komise počítá, že příští rok na jaře se hodiny ještě posunou, na podzim už ale nikoli.
Taková rychlost ale zaskočila i samotné autory návrhu. „Je to pro mě překvapení, protože ještě asi před týdnem komise vysílila signály, že to bude v letech 2020 až 2021,“ poznamenal předseda právního výboru EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Roli mohly sehrát i blížící se evropské volby. „Potom by také měl být dán nějaký prostor sektoru dopravy i počítačovému sektoru. Jsem ale optimista, takže věřím, že se to stihne,“ dodal Svoboda.
Státy Unie dostaly možnost volby
Odpůrci návrhu ovšem poukazují na to, že jednotný dotazník vyplnily na internetu jen čtyři miliony šest set tisíc lidí, tedy necelé procento obyvatel Unie. Nikdo je navíc nevybíral. Anketu vyplnil ten, kdo měl chuť se vyjádřit. Teoreticky se také může stát, že každá ze sousedních zemí bude mít jiný čas. Komise totiž dala členským státům možnost volby. Rozhodnout se musí do konce dubna příštího roku.
A jaká by mohla být praxe po zavedení této změny? 28. října, kdy se nyní přechází na zimní čas, Slunce vychází ve tři čtvrtě na sedm a zapadá před pátou hodinou. Nejdelší noc – zimní slunovrat připadá na 21. prosince, kdy slunce vychází několik minut před osmou hodinou a zapadá ve čtyři hodiny odpoledne.
Pokud se ale v příštím roce už na zimní čas nepřejde, 28. října bude vycházet slunce až před osmou a zapadat až před šestou a 21. prosince vyjde až v devět hodin a zapadne až v pět hodin odpoledne. Na Štědrý den v roce 2019 by se tak začalo stmívat až po páté, nikoli po čtvrté, jak jsme byli dosud zvyklí.
