Všesokolský slet vyvrcholil hromadnými cvičeními

„Sestry a bratři, nazdar!" V Praze skončil šestnáctý všesokolský slet

Dvěma dny hromadných cvičení skončil v Praze šestnáctý všesokolský slet. Na stadionu v pražském Edenu se jich účastnilo patnáct tisíc lidí, kteří provedením deseti skladeb završili téměř týdenní program sletu. Hromadná cvičení, která zahrnula všechny věkové kategorie, připomněla mimo jiné sto let od založení Československa.

 

Páteční program zahájila společná česko-slovenská skladba pro ženy a muže „Spolu“ na hudbu Jaromíra Vejvody, Karla Černocha a skupin No Name a Chinaski. Celý program zakončili senioři a seniorky ve skladbě „Princezna republika.“

Vlastní skladby předvedli také rodiče s dětmi, předškolní děti či starší žáci, kteří ukázali například přemety a kotouly. Ženy se představily mimo jiné ve skladbě „Ženobraní,“ kterou doprovázely písně skupin Čechomor a Fleret. Mužskou skladbu s názvem „Borci“ zase doplnila hudba Bedřicha Smetany.

Slet zakončil slavnostní nástup, při kterém zástupce jednotlivých souborů doprovodily postavy z české historie, například sv. Václav, Karel IV. nebo zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Starostka České obce sokolské Hana Moučková se pak pozdravem „Sestry a bratři, nazdar!“ rozloučila s cvičenci i diváky, kteří ji odpověli zvoláním „Zdar!“

Organizátoři: Zájem byl větší než před šesti lety 

Stadion v Edenu byl téměř plný. Podle Marka Brodského z komunikačního týmu organizátorů byl letos zájem veřejnosti větší než u minulého sletu z roku 2012. „Můžu říct, že lístky, které šly do prodeje na dnešek (pátek), se prodaly téměř všechny,“ řekl Brodský.

„To je ten měřitelný úspěch. Ten neměřitelný úspěch je to nadšení a atmosféra, která na všech akcích byla, protože ji vytvářeli nejenom sokolové, ale i nesokolové, kteří se přišli podívat,“ doplnil.

Slet začal v neděli průvodem Prahou, kterého se účastnily tisíce sokolů nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Následovala řada kulturních, společenských a sportovních akcí.

Součástí programu byla například bohoslužba v chrámu sv. Víta, vystoupení sokolských ochotníků v Národním divadle či přehlídka výkonnostní části sportovních sokolských aktivit v pražské O2 Aréně. Další vystoupení se odehrála na dvou pódiích před obchodním domem v Edenu a v Tyršově domě.

Sedmnáctý slet se uskuteční v roce 2024.

Video Události
video

Reportáž: Hromadná vystoupení zakončila všesokolský slet

Sokolové
Profil

Historie Sokola

Tělocvičný spolek s názvem Sokol existuje už 156 let, přestože ho zakázala monarchie, nacisté i komunisté. Nejstarší dochované záběry zachycují čtvrtý všesokolský slet v roce 1901 na pražské Letné. Ten vůbec první se ale odehrál v roce 1882 na Střeleckém ostrově. Účastnil se ho samozřejmě i jeden ze zakladatelů sokola Miroslav Tyrš. „Pomocí hole udával rytmus asi sedmi stovkám cvičenců, bylo to bez hudby,“ popsal, co se tehdy na pražském ostrově dělo, historik Petr Roubal.

Samotný Sokol vznikl ještě o dvacet let dříve. Dnešní myšlenka sportu a pohybu u sokolů vždy hrála důležitou roli, jeho podstata ale byla i jiná. „Byl to politický a i vojenský projekt, pro Česko byl jakousi náhradní armádou,“ podotýká Roubal.

Postupně se stal nejdůležitějším českým spolkem. Jeho členové byli za první světové války v Československých legiích a zasloužili se o vznik státu. A právě za doby první republiky a prezidentů Masaryka a Beneše byl Sokol na vrcholu. Legendárním se stal desátý slet v roce 1938, který byl zároveň manifestací národa ohroženého nacistickým sousedem. Průvod Prahou trval čtyři hodiny.

Pak přišla druhá světová válka. Během té byl Sokol tvrdě perzekvován. Zlikvidováno bylo téměř celé jeho vedení i řada členů. „Mluvíme asi o 3,5 tisíce sokolů, kteří byli zavražděni nacismem,“ doplnil Roubal. „Sokolové se velmi výrazně podíleli na odboji,“ připomněl.

V roce 1948 se všesokolský slet stal protestem proti Klementu Gottwaldovi, který se po komunistickém puči chopil moci. „Když procházeli kolem něj, buď demonstrativně mlčeli, nebo vykřikovali protivládní a protigottwaldovská hesla,“ líčí vypjatou atmosféru historik.

O osm let později komunisté Sokol zakázali. Přesto přežil – jeho znovuobnovení přišlo po pádu totality a myšlenky a poselství zakladatelů Sokola žijí dodnes.