Politici se v květnu těšili u veřejnosti nepatrně vyšší podpoře než o měsíc dříve. S politickou situací je spokojeno sice pouze 15 procent občanů, v dubnu jich však bylo ještě méně. Ubylo naopak nespokojených. Z politických institucí mají tradičně největší důvěru občanů starostové a obecní zastupitelstva, po nich pak prezident. Tomu po dvouměsíčním propadu opět důvěřuje více než polovina dotázaných, ukázal průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd.
Prezident má opět důvěru více než poloviny lidí. Nejméně věří zákonodárcům a vládě, ukázal průzkum
Důvěra veřejnosti v prezidenta jakožto ústavní instituci byla počátkem roku na úrovni kolem 55 procent. V březnu a dubnu však poklesla na 50, resp. 49 procent. Květnový průzkum však ukázal, že prezidentovi opět důvěřuje většina lidí. Že mu „rozhodně důvěřuje“ nebo „spíše důvěřuje“ uvedlo 51 procent dotázaných. Naopak 46 procent jich prezidentovi nedůvěřuje.
Nízkou důvěru naopak podle průzkumu mají lidé v zákonodárce a také vládu. Té důvěřuje 33 procent, Senátu 29 procent a Poslanecké sněmovně 28 procent respondentů. S výjimkou horní parlamentní komory ale i důvěra v ně oproti předchozím měsícům mírně vzrostla.
Zlepšení je patrné i ve srovnání s loňským rokem. „V meziročním srovnání oproti květnu 2017, kdy v důsledku tehdejší vládní krize propadla důvěra zejména v případě vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny, je právě u těchto tří institucí aktuální hodnocení zřetelně lepší,“ uvedli
statistici.
Nic se němění na tom, že i aktuální důvěra v kroky Hradu bledne ve srovnání se vztahem občanů ke starostům a také obecním zastupitelstvům. Ti se i čtyři měsíce před komunálními volbami těší shodně důvěře 63 procent dotázaných.
Důvěra převažuje nad nedůvěrou také u hejtmanů a krajských zastupitelstev. Důvěřuje jim 41 procent (hejtmanům), resp. 45 procent (zastupitelům) lidí, ovšem zároveň až pětina dotázaných nemá k těmto institucím jednoznačný vztah a uvedla, že neví, jestli jim důvěřuje.
Celková spokojenost s politickou situací se oproti dubnu mírně zvýšila ze 13 na 15 procent, podíl nespokojených naopak poklesl z 57 na 52 procent. Oproti počátku roku je však nespokojenost s politiky vyšší, loni v prosinci a opět letos v únoru a březnu byla nespokojena méně než polovina dotázaných.
CVVM sbírala data pro svůj výzkum mezi 12. a 24. květnem, tedy v době, kdy startovalo vnitřní referendum ČSSD o možném vstupu do vlády, kdy doznívala aféra související s prezidentovými slovy o údajné výrobě novičoku v Česku a také kdy soud zrušil předchozí verdikt ve sporu o citaci Ferdinanda Peroutky. Naopak v té době ještě nebylo jisté, že se Andrej Babiš stane podruhé premiérem, že jej jmenuje v první polovině června, oznámila hlava státu až koncem měsíce.
Výzkumníci se ptali reprezentativního vzorku 1008 obyvatel ČR starších 15 let, data sbírali při osobním rozhovoru s respondentem.