Žena klečící u rakve s ostaky kardinála Josefa Berana před uložením do sarkofágu

Jak si přál. Ostatky kardinála Berana spočinuly ve svatovítské katedrále

V katedrále sv. Víta byly v pondělí večer uloženy ostatky kardinála Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně. Beran strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a po letech došlo na jeho poslední přání být pohřben v pražské katedrále. 

Po bohoslužbě vedené pomocným pražským biskupem Václavem Malým se průvod s rakví vydal k boční kapli Bartoňů z Dobenína, které se od svatořečení Anežky České říká také kaple sv. Anežky. Tady pro ostatky proslulého kardinála vyrobili kameníci nový sarkofág. Jen víko vážilo téměř půl tuny, kromě několika mužů z firmy, jež sarkofág vyrobila, víko pomáhal přesunout na kamennou schránu jeřáb.

Václav Malý ve svém kázání přirovnal život i činy kardinála Berana ke sv. Vojtěchovi, stejně jako to učinil kardinál Dominik Duka ve své sobotní mši. „Svatý Vojtěch toužil po klášteře, a když byl vyhnán poprvé a stanul v Římě, vstoupil do kláštera. Bylo to pro něho něco, co konvenovalo jeho duchovnímu rozpoložení, ale on se toho dovedl zříci, když ho papež vyzval, aby se vrátil do Prahy,“ uvedl.

„Kardinál Beran měl právo na to, když v roce 1965 musel odejít z vlasti, aby si odpočinul, aby se věnoval usebranosti, byl to muž modlitby. Ale on se znovu dal do činnosti, objížděl všechny krajany v celém tehdy svobodném světě. Naplno se vydal, ač měl právo říci už dost.“

Václav Malý

pomocný pražský biskup

Václav Malý zmínil také Beranovo vystoupení na převratném druhém vatikánském koncilu, které mnozí církevní historikové označují za nejvýznamnější Beranovo vystoupení v římském exilu. Žádal, aby katolická církev vyzvala všechny, aby respektovali svobodu svědomí každého člověka. Myslel v širších souvislostech – i to spojuje kardinála Berana se sv. Vojtěchem, řekl.

Video Zprávy ve 23
video

Ostatky kardinála Berana byly uloženy v katedrále sv. Víta

Poslední vůle zněla jasně

Kardinál Beran, vězeň dvou totalitních režimů v Československu, se nemohl po své cestě kvůli jmenování kardinálem do Říma v roce 1965 vrátit do vlasti. Ve Vatikánu žil v exilu a zemřel tam v roce 1969. Podle jeho poslední vůle, která se českým historikům a církvi dostala do rukou v 90. letech, si vždy přál být pohřben v Česku.

O repatriaci ostatků kardinála Berana rozhodl papež František počátkem letošního roku. Do Prahy byly letecky převezeny v pátek, v sobotu kardinála Berana v jeho vlasti přivítaly stovky věřících, zástupci církví i poutníci. Mši ke cti sv. Vojtěcha, úzce spjatého s kardinálem Beranem, sloužil v katedrále sv. Víta pražský arcibiskup, další Beranův nástupce, kardinál Dominik Duka.

V závěru bohoslužby zaznělo 19 pomalých úderů na zvon Zikmund, největší v katedrále i v celé zemi. Počet úderů symbolizoval součet let, která Beran strávil jako vězeň nacistického a komunistického režimu.