Děti stále více trápí krátkozrakost. Oči jim kazí i dlouhé sledování tabletů a mobilů

U dospělých i malých dětí se stále častěji objevuje krátkozrakost. Vedle genetických faktorů může být spouštěčem oční vady dlouhé sledování obrazovek počítačů, u dětí pak koukání do tabletů nebo mobilních telefonů. V Česku už trpí krátkozrakostí nejméně pětina populace. Problémy spojené s očními vadami připomíná Světový den zraku, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace od roku 1999.

V roce 2050 bude ve střední Evropě 54 procent lidí krátkozrakých. Vyplývá to ze studie publikované v odborném časopise Ophtalmology.

Krátkozrakost je tak nejčastější oční vadou populace. Lidé vidí špatně předměty v dálce, protože se jim obrazy protínají před sítnicí. Velkou roli hrají v případě této oční vady geny. U dítěte, které má krátkozraké oba rodiče, je 60procentní pravděpodobnost, že bude také nosit brýle.

Video Studio 6
video

Jerhotová: Šedý zákal už mají i lidé před třicítkou

„Zřejmě je zde ale i spouštěcí faktor v prostředí,“ uvedla oční lékařka Eva Jerhotová. Problém způsobuje především to, že se lidé dívají na předměty příliš zblízka a za špatných světelných podmínek. 

Oko se ostřením do blízka přetěžuje. Problém vznikne hlavně tehdy, pokud je to bez přestávek. „Dvě hodiny čtete nebo koukáte na monitor. Není tam to uvolnění pohledem do dálky,“ upozornila. Oko podle ní nezleniví, ale vývojově se přizpůsobí na krátkou vzdálenost.

Nedívej se tak zblízka, zkazíš si oči!

Stále častěji se tak objevuje krátkozrakost i u dětí, které už od mala zblízka hledí do mobilních telefonů nebo tabletů. „Nejsou na to statistické studie, protože se to dá špatně sledovat. Vidím to ale u dětí, které začínají velmi brzy s nadužíváním těchto pomůcek,“ potvrzuje Jerhotová.

Pokud už se u člověka objeví oční vada, je nejlepší nosit brýle: „Pokud vám nedělají problém při sportu, v dešti, v mlze, tak jsou nejlepší korekční pomůckou. Když už začínáte nosit kontaktní čočky, je skoro na zvážení, jestli raději nezvolit laserovou operaci, která přináší daleko méně rizik a je mnohem komfortnější.“

Problém u operace ale může být u mladých lidí. Samotný zákrok totiž neléčí, pouze posune ohnisko na sítnici. „Pokud někoho odlaserujeme ve dvaceti letech, může mít ještě trochu regresi vady,“ upozornila lékařka. Jistější je proto jít na zákrok ve třiceti letech. Pokud lidé chtějí jít na operaci už ve dvaceti, doporučila zákroky s doživotní garancí, kde se po určitém čase provádí reoperace zdarma.

Šedý zákal už i před třicítkou

Se stárnutím populace se pak u lidí starších šedesáti let stále častěji objevuje makulární degenerace zraku. Možnosti léčby jsou v tomto případě velmi omezené. „V případě vlhké formy této degenerace to dokážeme alespoň zastavit. U pacientů ale hodně stoupá výskyt šedého zákalu.“ Ten se podle Jerhotové navíc posouvá i do mladších ročníků pod třicet let. Vysvětluje si to větší oxidační zátěží způsobené například UVB zářením.

Přibývání lidí se zrakovými problémy dokazují i mezinárodní studie. Hlavní příčinou je podle nich rychlý nárůst celosvětové populace a především její stárnutí.