Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ukázalo jako dobrý krok, když vláda před čtyřmi lety rozhodla, že bude oblast vědy, výzkumu a inovací koordinovat přímo na Úřadu vlády její místopředseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sobotka také na brífinku zdůrazňoval, že šlo na vědu a výzkum stále více peněz z rozpočtu. Šéf lidovců naopak děkoval premiérovi, že na vládě hájil jeho návrhy před bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
Sobotka chválil rostoucí výdaje na vědu a výzkum, o novém ministerstvu jasno až po volbách
Brífink po bilanční schůzce premiéra Sobotky s Pavlem Bělobrádkem (zdroj: ČT24)
Série bilančních schůzek ve středu pokračovala setkáním v Uměleckoprůmyslovém muzeu, mezi bustami slavných českých vynálezců.
„Po čtyřech letech musím konstatovat, že bylo správným rozhodnutím zřídit ve vládě post místopředsedy pro vědu a výzkum,“ prohlásil premiér Sobotka s tím, že by se tím měla inspirovat i příští vláda.
Podle premiéra se podařilo zlepšit spolupráci mezi klíčovými hráči, ať už jde o Akademii věd, technologickou či grantovou agenturu i ministerstva školství a průmyslu.
Výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu
„Naše vláda udělala z oblasti vědy a výzkumu jednu ze svých priorit, což se projevilo i na rozpočtu. V letech 2014–2018 se podařilo zvýšit výdaje o devět miliard korun. V letech 2011–2014 tyto výdaje stagnovaly okolo 26–27 miliard, pro rok 2018 jsou naplánované ve výši 36 miliard korun.“
Bělobrádek: Musí fungovat trojnožka vzdělání–výzkum–průmysl
Podle vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka je pro budoucnost Česka nezbytné, aby u nás fungovala trojnožka vzdělání–výzkum–průmysl. „Máme mnoho skvělých firem, které jsou jedničky či dvojky na světovém globálním trhu, ale potřebujeme jich víc a potřebujeme podpořit náš průmysl.“
Bělobrádek upozorňoval i na nový systém hodnocení: „Hned na začátku jsme si stanovili jako prioritu podporu aplikovaného výzkumu, což se podařilo. Na vládě se nám také podařilo schválit nový systém hodnocení, který mnohem více zhodnocuje aplikační sféru a patenty, nejenom publikace.“
V budoucnu by podle něj byly optimální výdaje na vědu a výzkum ve výši 1 % HDP z národních zdrojů. „To je poměrně velká částka, protože v současnosti je to 0,7 % HPD,“ dodal Bělobrádek. K tomu by mělo dojít podle předpokladů v roce 2024, s tím, že by podnikatelské výdaje v tomto roce měly dosáhnout na 1,5 % HDP.
Vývoj výdajů ze státního rozpočtu
Bělobrádek také zdůrazňoval, že stát a soukromé firmy nesmí být soupeři, ale spolupracovat. „Výrazně jsme pokročili v efektivitě nakládání s finančními prostředky.“ Navíc prý byly úspěšné i mise ekonimické diplomacie: „Po velmi úspěšné misi v Izraeli jsme pokračovaly v USA a připravujeme i další, jako je Německo nebo státy jihovýchodní Asie.“
Nové ministerstvo narazilo u ostatních resortů
Pro příští vládu je také připraven nový zákon o vědě, výzkumu a inovacích, který už prošel meziresortním připomínkovým řízením. Podle návrhu má vzniknout nové ministerstvo, s čímž ovšem nesouhlasilo několik dalších resortů.
Pod nové ministerstvo by spadaly agentury, které rozdělují peníze na základní a aplikovaný výzkum - Grantová a Technologická agentura ČR. Podle Bělobrádka by se později do kompetence tohoto ministerstva měla zařadit také Akademie věd ČR a výzkumná činnost vysokých škol.