Židovské obce v Praze, Brně i dalších městech na den otevřely více než pět desítek židovských památek – synagog či hřbitovů. Den židovských památek se sice konal i dříve, letos šlo ale o první oficiální celostátní ročník. Lidé při něm mohli nahlédnout i na místa, která nejsou obvykle přístupná nebo prošla v posledních letech nákladnou rekonstrukcí.
Co totality nezničily. Židovské památky v Česku se otevřely veřejnosti
Reportáž: Šalom! Tuzemské synagogy otevřely své brány (zdroj: ČT24)
Židovské hřbitovy a synagogy bylo možné navštívit většinou od 10 do 17 hodin. Pořadatelé však upozorňovali, že celodenní otevření u některých objektů není možné, budou proto přístupné jen ve vybraných hodinách. Akci uspořádala pražská židovská obec spolu s brněnskou a teplickou obcí, Federací židovských obcí a se správou hřbitovů Matana.
Památky byly během neděle přístupné zdarma nebo za snížené vstupné. Celkem bylo možné navštívit asi 50 míst. Podle koordinátora akce Pavla Veselého „je Den židovských památek zaměřen především na regionální památky“. Netýkal se tedy například objektů Židovského muzea v Praze, v metropoli se do Dne židovských památek zapojila pouze Jeruzalémská synagoga, která snížila vstupné z 80 na 30 korun. O tu však byl velký zájem.
„V Jeruzalémské synagoze je návštěvnost výrazně vyšší, než je o nedělích obvyklé. Nedělní počet návštěvníků se překročil už v 11:45,“ podotkl Pavel Veselý.
Výjimečně se otevřel i židovský hřbitov v Kolíně, který je po pražském starém židovském hřbitově v Česku druhý nejvýznamnější. Mezi nejstarší a nejzachovalejší pak patří hřbitov v Heřmanově Městci, vznikl již ve 14. století. Podle průvodkyně Marie Hrstkové jsou v jeho nejstarší části lidé pochováni ve více patrech. Ani tento hřbitov přitom není veřejnosti běžně přístupný.
Podle pořadatelů lidé v Česku o bohatství židovské kultury a její roli v českých dějinách stále mnoho nevědí. „Na tomto poli je ještě spousta osvětové práce. Nejsou to jen památky, jde i o historii komunit a jednotlivců, kterou je potřeba připomínat. Opakování událostí zabráníme tím, že o nich budeme mluvit a ukážeme jejich pozadí,“ podotkl Pavel Veselý.
Den židovských památek není jen ukázkou kulturního dědictví českého židovství, ale také přehlídkou míst, která unikla zkáze. Na židovské památky měly spadeno obě totality, které české země ve 20. století ovládaly. Nacisté vypálili (popř. bylo zničeno v bojích na konci 2. světové války) asi 70 synagog. Komunistický režim pak přinesl zkázu dalším 105. Dosud existuje 200 synagog a 370 židovských hřbitovů v péči židovských obcí, měst i soukromých vlastníků. Pražská židovská obec se stará o 30 synagog a 175 hřbitovů ve středních, jižních a východních Čechách.
V současnosti probíhá projekt revitalizace židovských památek, který zahrnuje patnáct historických budov. Na jejich rekonstrukci a restauraci jde 280 milionů korun, především z evropského fondu pro regionální rozvoj.