Byla první hlasatelkou Československé televize. Z obrazovky ji vyhnaly ruské tanky

Ve věku pětaosmdesáti let zemřela Jarmila Horčičková Šusterová. Byla první programovou hlasatelkou Československé televize, v níž působila od jejích úplných počátků. Za normalizace jí byl zakázán vstup na obrazovku, televizi přesto zůstala věrná jako administrativní pracovnice až do odchodu do důchodu v 80. letech.

Do vysílání se po roce 89 vracela už jen příležitostně. V 90. letech byla zvolena zastupitelkou městské části Praha 8. O svém životě a práci napsala s Danielem Růžičkou knihu „Každý den jsem měla premiéru“.

Konkurs do televize

Ukázka z knížky: Na konkurs Jarmilu dlouho a pečlivě připravoval režisér a dramaturg Krátkého filmu Josef Kořán. Učil ji, jak má k divákům mluvit, jak se má tvářit, jaká dělat gesta, kdy má být vážná, a kdy je lepší se usmát.

„Mezitím jsem v prosinci 1955 přivedla na svět druhou dceru Evičku a krátce po návratu do práce jsem byla pozvána na konkurs. Ve studiu v Besedě bylo narváno. Sešli se tam skoro všichni zaměstnanci televize. Zkušební komise mě propírala ze všech stran, chtěli vědět, jak se zachovám v nejrůznějších situacích a co bez přípravy divákům řeknu.“

„Asi za dva dny si mě zavolal ředitel a řekl mi: ‚Jarmilo, my tě propouštíme.‘ Tak to jsem se hned rozbrečela. Ale on vzápětí dodal: ‚Propouštíme tě, ale z dětské redakce, a přijímáme tě na tři měsíce na zkušební dobu jako programovou hlasatelku.‘ Tak jsem měla ohromnou radost.“

V televizi byla tváří Pražského jara

V roce 1968 se stala televizní tváří tehdejšího uvolňování ve společnosti, a za to se jí počátkem sedmdesátých let dostalo trestu v podobě zákazu dalšího vystupování na televizní obrazovce.  Z populární televizní hlasatelky se ze dne na den stala administrativní pracovnicí, nejprve v archivu a poté v redakci hudebního vysílání, kde působila až do odchodu do důchodu.

Po celou dobu normalizace byla nejen za své přátelství s politikem Pražského jara Čestmírem Císařem vyslýchána Státní bezpečností, komunistický režim ji velmi znepříjemňoval existenční podmínky a uplatnění jejích dětí při získávání vzdělání.