Zástupci domovů pro seniory a postižené spolu s odboráři vyzvali ministryni práce Michaelu Marksovou (ČSSD), aby našla v rozpočtu svého resortu peníze na zvýšení výdělků v sociálních službách. Kritizují ji za nečinnost a upozorňují na to, že kvůli nízkým platům chybí v zařízeních personál, což vede k omezování služeb. Ministryně kritiku odmítá jako účelovou.
Pečovatelé chtějí vyšší platy a kritizují Marksovou. Prý málo tlačí na Babiše
Podle informačního systému o průměrném výdělku si loni pečovatelé v sociálních službách či domácnostech seniorů vydělali v průměru 19 058 korun hrubého i s odměnami a všemi příspěvky. Polovina pracovníků nedosáhla ale ani na částku 18 821 korun.
„V tomto měsíci jsme si udělali průzkum ve 140 zařízeních. Zhruba sedmdesát procent hledá pracovníky, pětině chybí víc než dvacet procent personálu. S ohledem na to, že trh práce je velmi dynamický a zaměstnanci odcházejí jinam, nutně potřebujeme tuto situaci řešit,“ uvedl viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb a ředitel domova pro zrakově postižené Palata Jiří Procházka.
Na nedostatečné výdělky a přetíženost těch, kteří se starají o seniory a postižené, upozorňují dlouhodobě i odbory. „Požadujeme urychlené řešení. Odborům je úplně jedno, kde se peníze vezmou, ale aby se dostaly k lidem, ne že budou žít sami na hranici chudoby a pečovat o druhé. Není možné, aby průměrný plat pečovatelek byl na hranici 12 000 korun čistého,“ řekla Hana Vodičková z krajské odborové rady Libereckého kraje.
Účelovka, reaguje Marksová
Odboráři i zástupci poskytovatelů péče na nízké výdělky a nedostatek personálu upozorňují už delší dobu. Ministryni práce kritizují za nečinnost. Podle nich na rozdíl od vládních kolegů z resortu školství či zdravotnictví nevyjednává s ministrem financí a nesnaží se peníze z rozpočtu získat.
„Považuji to za nehorázné lži, nebojím se říct, že to je určitě nějaká ‚účelovka‘,“ reaguje ministryně Marksová. Podotkla, že ministerstvo pod jejím vedením každý rok navyšovalo částku pro sociální služby, zvedaly se také výdělky ve veřejném sektoru.
Odbory chtějí růst podle zdravotnictví – dva a půl tisíce, místo pětistovky
Ministerstvo práce připravilo návrh nařízení, které by mělo od července zrušit tři z devíti platových tabulek. Pracovníci s nižšími výdělky by se tak posunuli do vyšších tarifů a přilepšili si. Zaměstnanci v sociálních službách by měli mít podle návrhu zhruba o pět procent víc. Změna by ve druhém pololetí vyšla stát na 1,08 miliardy a kraje a obce na 763,9 milionu korun.
Podle odborů by díky navrhovanému přidání pečovatelky a pečovatelé dostali o 500 až 700 korun víc, žádají odměňování podle zdravotnických tabulek - tedy přidání asi o 2500 korun. Unie zaměstnavatelských svazů poukazuje na to, že v tabulkách i po sloučení zůstávají stupně, které jsou pod minimální mzdou.
Výhrady Maxové
Podle poslankyně Radky Maxové (ANO) ministerstvo financí prozkoumalo rozpočet resortu práce a peníze našlo. „Ministerstvo práce má nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou plánované, ale v minulých letech se neuskutečnily. Peníze lze najít u úřadů práce, a to asi 4,5 miliardy, přímo na ministerstvu je to 600 milionů. Prostor určitě je,“ řekla Maxová. Podle ní se dá mluvit i o „jakémsi přebytku u sociálních dávek“, a to prý asi 2,9 miliardy. Poslankyně ministryni ostře kritizovala.
Marksová uvedla, že ve svém rozpočtu našla navíc jen 200 milionů korun. Miliardová částka z nespotřebovaných výdajů sice existuje, ale použít se má na informační systémy. Resort financí o tom ví, zdůraznila ministryně.
„Každý rok svádíme boj o každou korunu do sociálních služeb a do platů lidí, kteří v nich pracují, s ministrem financí. Fascinuje mě, jak může poslankyně za ANO kritizovat mě jako ministryni práce, která se každý rok několikrát hádá o výši finančních prostředků s ministrem financí, který je také za hnutí ANO,“ řekla Marksová. Podle ní by si politici ANO měli situaci mezi sebou vyjasnit.