V úterý začíná sněmovní schůze, na které by měli poslanci rozhodnout o podobě nových pravidel pro národní parky. Přitom už o nich jednou hlasovali, senátoři jim však předlohu vrátili s vlastní verzí, která má posílit práva obcí a zrušit ustanovení o divočině ve prospěch turistů a rekreantů. Česká televize oslovila předsedy poslaneckých klubů, většina z nich tvrdí, že znovu podpoří vládní návrh.
Boj o (ne)dotknutelnost národních parků vrcholí. Příroda je v ohrožení, varuje Brabec
- přírodní
- přírodě blízké
- zóna soustředěné péče
- kulturní krajina
Novela upravuje pravidla pro čtveřici národních parků 25 let od vzniku původního zákona. Vládní návrh poprvé jasně říká, že převážná část těchto území by měla být divočinou. V prosinci 2016 pro něj zvedla ruku výrazná většina poslanců a podle všeho tak učiní i znovu.
Ve prospěch národních parků vystoupili mimo jiné vědci z Učené společnosti, starostové pěti šumavských obcí nebo ekologové z Hnutí Duha. „Obáváme se i výrazného nárůstu zástavby zejména v národním parku Šumava a v národním parku Krkonoše,“ tvrdí expert na ochranu přírody z hnutí Jaromír Bláha.
Senát odmítá nedostupnou divočinu
Senátní návrh ale naproti tomu zdůrazňuje, že účelem parků je také rozvoj sídel na jejich území. Příroda má být všude přístupná turistům. Proto chtějí senátoři v novele zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Odpůrci sněmovního znění se obávají dopadů normy zejména na šumavské obce, hrozilo by podle nich v nejzazším případě i jejich vylidnění.
Senátní návrh cíl přeformulovává zcela nepochopitelně na ochranu tradiční středoevropské krajiny místo toho, abychom chránili to unikátní, co národní parky jako takové v České republice reprezentuje.
- Krkonošský národní park - vyhlášen v roce 1963 - rozloha 36 300 ha
- Národní park Podyjí - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 6300 ha
- Národní park Šumava - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 69 000 ha
- Národní park České Švýcarsko - vyhlášen v roce 2000 - rozloha 7900 ha
Verzi z horní parlamentní komory přijde do Poslanecké sněmovny podpořit i prezident Miloš Zeman. „Měl by tam být umožněn normální život lidí i při přihlédnutí k ochraně přírody a krajiny. Je třeba si uvědomit, že součástí národního parku jsou také lidé, nejenom zvěř a rostliny,“ přiblížil postoj hlavy státu jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Senátní návrh by vedl k zániku národních parků
Ministr životního prostředí Richard Brabec ale návrh zákonodárců ze Senátu považuje za ničivý. „Senátní verze by bez zbytečného přehánění znamenala konec národních parků v Česku, protože by vlastně vracela ochranu té nejcennější přírody nejenom před rok 1989, ale šla by úplně proti směru, kterým jdou evropské země,“ řekl České televizi Brabec.
I ministr doufá, že poslanci schválí novelu v původním znění. Ministr se přidává k názoru řady vědců, podle kterých by záměr senátorů mohl v praxi vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území.
Zákonodárci se zabývají předlohou už více než půl druhého roku. Pokud projde vládní návrh, je možné, že prezident normu vetuje. Do sněmovny by se tak znovu vrátila.