Ve prospěch národních parků vystoupili mimo jiné vědci z Učené společnosti, starostové pěti šumavských obcí nebo ekologové z Hnutí Duha. „Obáváme se i výrazného nárůstu zástavby zejména v národním parku Šumava a v národním parku Krkonoše,“ tvrdí expert na ochranu přírody z hnutí Jaromír Bláha.
Senát odmítá nedostupnou divočinu
Senátní návrh ale naproti tomu zdůrazňuje, že účelem parků je také rozvoj sídel na jejich území. Příroda má být všude přístupná turistům. Proto chtějí senátoři v novele zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Odpůrci sněmovního znění se obávají dopadů normy zejména na šumavské obce, hrozilo by podle nich v nejzazším případě i jejich vylidnění.
„Senátní návrh cíl přeformulovává zcela nepochopitelně na ochranu tradiční středoevropské krajiny místo toho, abychom chránili to unikátní, co národní parky jako takové v České republice reprezentuje.“
Jan Hřebačka
Senátní návrh by vedl k zániku národních parků
Ministr životního prostředí Richard Brabec ale návrh zákonodárců ze Senátu považuje za ničivý. „Senátní verze by bez zbytečného přehánění znamenala konec národních parků v Česku, protože by vlastně vracela ochranu té nejcennější přírody nejenom před rok 1989, ale šla by úplně proti směru, kterým jdou evropské země,“ řekl České televizi Brabec.
I ministr doufá, že poslanci schválí novelu v původním znění. Ministr se přidává k názoru řady vědců, podle kterých by záměr senátorů mohl v praxi vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území.
Zákonodárci se zabývají předlohou už více než půl druhého roku. Pokud projde vládní návrh, je možné, že prezident normu vetuje. Do sněmovny by se tak znovu vrátila.
