Před 74 lety, 11. ledna 1943 byl v Berlíně sťat československý parašutista František Pavelka, který jako první seskočil na území okupované vlasti. Spolu s ním skončili na popravišti i další tři lidé, kteří Pavelku po výsadku ukryli a pomohli mu navázat spojení s odbojem. V kostele svatých Petra a Pavla v Čáslavi připomněla jejich oběť i statečnost při výsleších zádušní mše.
Statečnost tváří v tvář smrti. Památník připomíná pomoc parašutistovi za protektorátu
Pavelka byl u Čáslavi vysazen v říjnu 1941, oproti plánu ale seskočil jinde, a byl proto také prvním parašutistou, který v protektorátu musel navázat kontakt s běžnými obyvateli. Narazil na tři zemědělské dělníky z blízkého statku, kteří mu dopomohli k úkrytu i ke kontaktu na odboj.
Podařilo se mu předat dovezený radiotelegrafický materiál, ovšem napojil se na skupinu odbojářů, která už byla sledována gestapem. Za tři týdny po vysazení byl sám Pavelka zatčen. A tak se stal i prvním západním parašutistou, který padl do rukou Němců. Spolu s ním i jeho pomocníci.
Co by udělal každý slušný Čech
František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina se projevili statečně nejen při pomoci Pavelkovi, ale také při následných výsleších v rukou gestapa a u německého soudu. „Rozzuřili příslušníky jednak gestapa a pak také příslušníky německé justice, když prohlásili, že to co udělali, by udělal každý slušný Čech,“ připomíná publicista Vojtěch Šustek.
V Čáslavi – Koudelově, kde Pavelka seskočil, si připomínají místní lidé hrdinství svých předků. Na vlastní náklady tu postavili památník, který je věnován všem čtyřem. „To byli úplně obyčejní chlapi. Přesto nezaváhali a pomohli,“ sklání se před jejich rozhodnutím jeden z iniciátorů památníku Františka Pavelky Jaroslav Studnička. Navíc tehdy museli vědět, co je za jejich konání čeká.
Pavelkova operace skončila s parašutistovým zatčením. Do srpna 1942 věznilo gestapo Pavelku v pankrácké věznici, poté byl předán lidovému soudu v Berlíně a odsouzen k smrti.