Ve 101 letech zemřel válečný veterán Imrich Gablech. Patřil mezi poslední žijící české piloty, kteří za 2. světové války sloužili v britském Královském letectvu. Po roce 1948 byl propuštěn z vojenské služby, režim jej sice neuvěznil, ale zbyla na něj pouze nízko kvalifikovaná práce.
Zemřel válečný veterán Imrich Gablech. Přežil válečné útrapy i gulag
Imrich Gablech se narodil 4. listopadu 1915 v Hrachovišti nedaleko Nového Mesta nad Váhom. V roce 1936 se přihlásil jako pilot do armády. Nepřihlásil se ke Slovenskému štátu a v roce 1939 spolu se skupinou dalších pilotů odletěl do Polska. V září 1939 se poprvé dostal do konfliktu se sovětskou mocí.
Události ČT: Zemřel československý pilot Imrich Gablech (zdroj: ČT24)
Zapojil se do bojů o Polsko, nakonec ho zadržela NKVD a dva roky strávil v gulagu, kde z podvýživy dočasně oslepl. Až když vypukla válka Sovětského svazu proti Německu, z tábora se dostal, přesunul se do Velké Británie, kde se zapojil do bojů v řadách RAF.
Po válce sloužil Imrich Gablech u letecké kontroly nejprve v Praze, poté v Havlíčkově Brodě, kde se nakonec stal i velitelem základny. V roce 1949 jej však armáda propustila. Navzdory neblahé zkušenosti ze Sovětského svazu, a přestože byl v roce 1951 zatčen a vyšetřován, komunistický režim jej neuvěznil. Měl však problém získat a udržet si práci. Pracoval v pilníkárně, později v podniku s obvazovými materiály.
„Osudy Imricha Gablecha jsou výjimečné. Ve válce nepřetržitě bojoval za tuto republiku. Nikdy si nezadal s minulým režimem,“ řekl již dříve ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.
Svůj život shrnul Imrich Gablech v roce 2005 v autobiografii Hallo, airfield-control, go ahead! (Spomienky vojnového pilota). Po roce 1989 se dočkal poct a řady vyznamenání. Loni, krátce po stých narozeninách, ho prezident Miloš Zeman povýšil do generálské hodnosti. Tehdejší náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislav Pilc ho povýšil při krátké slavnosti v havlíčkobrodské nemocnici, při níž také Imrich Gablech převzal Zlatý kříž náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky. Podle Eduarda Stehlíka to přitom byla jen nešťastná shoda náhod, že nebyl povýšen dříve.