Česko se přiblížilo k úpravě vězeňského systému, do budoucna by zde měly fungovat místo stávajících čtyř druhů jen dva druhy věznic: s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Příslušnou novelu schválila dolní komora. Podle ministerstva spravedlnosti má přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy.
Sněmovna schválila proměnu českých věznic
Sněmovna upravila ve vládní předloze postup umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení, které odliší způsob zabezpečení. Rozhodoval by o něm sice ředitel věznice, případné odvolání pachatele by ale řešil trestní soud, nikoli generální ředitel Vězeňské služby. Soudům podle vládní novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic.
V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy. Ministerstvo upozornilo na to, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.
Zvýšená ostraha pro mafiány a pachatele s výjimečným trestem
Do věznice se zvýšenou ostrahou by se podle novely dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.
Na rozhodnutí o umístění do konkrétního oddělení věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník. Prakticky stejný postup by platil i pro přeřazování vězňů.