Obvodní soud pro Prahu 4 bude znovu řešit kauzu Tomáše Liptáka, který se podle vyšetřovatelů v roce 1953 jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou podílel na vystěhovávání rodin soukromých zemědělců. Nejvyšší soud (NS) podle informací z justiční databáze vyhověl námitkám Nejvyššího státního zastupitelství proti zastavení trestního stíhání.
Případ nuceného vystěhování zemědělců v 50. letech se vrací k obvodnímu soudu
Nejvyšší soud rozhodl před měsícem, zatím nezveřejnil odůvodnění. Kauza teď u obvodního soudu takzvaně obživla, což signalizuje zrušení posledního rozhodnutí.
Nejvyšší soud podobně na podnět šéfa žalobců Pavla Zemana nedávno nařídil Okresnímu soudu v Semilech, aby se znovu zabýval případem bývalého náčelníka Veřejné bezpečnosti (VB) v Turnově, taktéž někdejšího člena vysídlovací komise. Třetí dovolání podal Zeman v případu Rudolfa Pavlíčka, bývalého předsedy národního výboru ve Třticích na Rakovnicku. NS o něm zatím nerozhodnul.
Spornou otázku v Liptákově kauze představovalo to, zda na skutky někdejšího prokurátora dopadá amnestie z roku 1960. Podle Zemana nikoliv, protože se dopustil úmyslného trestného činu proti majetku v osobním vlastnictví. Jako prokurátor zasedal v komisi, která sice nerozhodovala přímo o majetku rodin, ale určovala, kdo se odstěhuje z dosavadního bydliště. Velkou část majetku pak rodiny musely ponechat na místě, šlo tedy podle Zemana o zásah do osobního vlastnictví.
Každému členovi vysídlovací komise muselo být podle dovolání jasné, že nucené stěhování je podloženo jen ideologickými důvody „třídního boje“. Zároveň bylo evidentní, že vysídlení lidé se provinili jen příbuzenstvím s odsouzenými „kulaky“.
Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se Lipták podílel na protiprávním vystěhování několika rodin z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Úřad v minulosti uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svojí povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.
Komunisté vysídlovali zemědělce zejména v první polovině 50. let. Při koordinované akci, která podle historiků vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, se muselo stěhovat podle odhadů 3000 až 4000 rodin. Cílem totalitní moci bylo oslabení selského stavu a kolektivizace zemědělství.