Roste váš majetek rychleji než přiznané příjmy? Podle zákona o prokazování původu majetku, který je účinný od 1. prosince, vás může finanční správa vyzvat, abyste původ nabytého jmění prokázali. Podle poslance a předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) výzvu ročně dostanou odhadem desítky lidí. Jak se ale kontroluje původ majetku a nepovede to jen k udávání sousedů, jak tvrdí opozice? Nejen na to odpovídal jako host v pořadu 90' ČT24.
Tejc: Výzva k prokázání majetku ročně přijde možná desítkám lidí
90' ČT24 k prokazování původu majetku (zdroj: ČT24)
Od začátku prosince je účinný zákon, podle nějž bude moci finanční správa nově prověřovat výši majetku daňových poplatníků v souvislosti s jejich daňovými přiznáními při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění a vykázanými příjmy přesáhl pět milionů korun. Norma tudíž neznamená plošné zavedení majetkových přiznání.
Sleduje se přírůstek majetku movitých, nemovitých věcí nebo spotřeba. Jestliže je přírůstek majetku nebo spotřeba větší než příjmy, tak potom následuje výzva.
V případě, že by poplatník nebyl schopen prokázat původ svých příjmů, byla by mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo dokonce 100 procent v případě, že nebude s daňovým úřadem spolupracovat. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku hrozí až tříletý trest odnětí svobody, možný je i peněžitý trest.
Kdo se má obávat?
„Obávat se mají ti, kteří mají majetek v řádu desítek nebo stovek milionů korun, přestože jejich příjmy v posledních letech nedosahují této částky, tedy například vykazují příjmy měsíčně 30 tisíc, 50 tisíc nebo 100 tisíc korun, přestože jejich majetek narůstá v řádu desítek milionů,“ uvedl Tejc.
„Ti se samozřejmě musí bát, že jim zaklepe na dveře finanční správa a zeptá se jich, jaké měli příjmy, a pokud to nedoloží a nepoměr mezi příjmy a výdaji bude větší než 5 milionů korun, pak budou muset podat prohlášení o majetku. V případě, že toho ti lidé nebudou schopni, budou muset část, kterou nedoloží, zdanit,“ dovysvětlil Tejc.
obrázek
Jak se bude určovat hodnota majetku?
„Máme tým kontrolorů a analytiků, v něm máme i speciálně vyškolené oceňovače. V každém kraji je tým, ve kterém je vždy minimálně jeden oceňovač. Ve hře je i varianta nezávislého odhadu,“ uvedl ředitel sekce metodiky a výkonu daní z Generálního finančního ředitelství, který byl také hostem pořadu.
Jak se budou vytipovávat lidé ke kontrole?
„To, jak si finanční úřad vybere podezřelého, to si myslím, že bude primárně na základě vyhledávací činnosti a práce analytiků finanční správy, nikoli na základě jednoho udání. Úřad musí mít velmi důvodně prokázáno, že je pravděpodobné, že tam bude ten rozdíl,“ ujistil Tejc.
Finanční správa si připraví subjekty, které jsou hodně rozdílové mezi tím, jaký přírůstek majetku mají a mezi tím, jaké příjmy deklarovali v daňových přiznáních. Řádově těch kontrol budou v první fázi desítky.
„Pokud úřad dostane udání, tak to ještě neznamená, že může automaticky daňového poplatníka vyzvat, protože to musí být odůvodněno a musí to být věrohodné. Není to tak, že někdo napíše dopis a finanční úřad podle toho koná,“ říká předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny.
obrázek
Kolik případů se předpokládá ročně?
„Tento zákon se teoreticky může dotknout 300 tisíc lidí. Nicméně se udává, že šedá ekonomika se podílí zhruba 15–19 procenty na HDP, to by znamenalo, že se to teoreticky může dotknout 50 tisíc lidí. A při stanovení hranice rozdílu nad 5 milionů korun si myslím, že to nebudou ani tisíce, možná to budou desítky lidí,“ uvedl Tejc.
Zákon je protiústavní, tvrdí advokát
Podle dalšího hosta pořadu 90' ČT24, kterým byl advokát a daňový poradce Jakub Hajdučík, je zákon protiústavní. „Například přiznává některým důkazům vyšší důležitost, vyšší důkazní sílu. Jednoznačně říká, že je důležité změřit spotřebu, například útratu v obchodech, kasinu, na dovolené, a že toto musí poplatník až 15 let zpětně umět zdokladovat. Tato povinnost tu ale nikdy předtím nebyla,“ podotýká Hajdučík.
„Další ostře protiústavní aspekt je v tom, že podrobuje zdanění výnosy z trestné činnosti. (…) Tento zákon vlastně zavádí největší trestní amnestii, co se týče legalizace výnosů z trestné činnosti v dějinách českého i československého státu,“ uvedl Hajdučík, kterému Tejc následně v reakci na obě prohlášení oponoval.
Advokát a daňový poradce Jakub Hajdučík
„Finanční úřad nebude chtít, aby byly prokazovány výdaje, ale pouze pokud jsou zjištěné výdaje určité výše, tak bude chtít prokázat příjmy, aby bylo jasné, kde na větší výdaje vzal peníze a případně, aby prokázal, jaký má majetek,“ uvedl v reakci Tejc.
Námitky má i opozice
Podle Martina Plíška z TOP 09 je zákon zcela zbytečný. Upozornil, že sám Tejc uvedl, že se zákon dotkne pouze desítek lidí. „Už nyní mají daňové, celní, finanční orgány či orgány činné v trestním řízení řadu nástrojů, jak zcela konkrétně postihovat daňovou kriminalitu,“ uvedl v pořadu člen ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).
Zákon navíc podle něj umožňuje, aby se navzájem udávali podnikatelé v rámci konkurenčního boje, nebo že nahrává udávání ze strany sousedů. „Těmito udáními se finanční správa bude muset zabývat, ne, že ne,“ podotkl Plíšek.