Římskokatolická církev loni hospodařila s víc než třemi a půl miliardami korun. Přes miliardu a čtvrt utratila za platy svých zaměstnanců a s tím související náklady. Další miliardu dala na veřejně prospěšné investice do vzdělávání, zdravotnictví nebo do opravy památek. Tři čtvrtě miliardy si pak odložila na horší časy, kdy dojde k odluce od státu. Ve středu to oznámila Česká biskupská konference.
Katolická církev loni investovala 1,2 miliardy korun. Připravuje se na odluku od státu
ANO, komunisté a část ČSSD navrhují zdanění finančních náhrad za restituce (zdroj: ČT24)
Většinu peněz získává katolická církev v současné době od státu. Největší částku jí vláda posílá jako finanční náhradu za církevní restituce. Loni pro všech osm diecézí činila více než miliardu korun. Na základě zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi musí vláda náhradu vyplácet až do roku 2043.
Kromě toho dostala církev od státu ještě 892 milionů korun jako příspěvek na činnost. Ten se ale bude postupně snižovat a v roce 2030 skončí úplně. Do budoucna tak církev musí tuto částku vydělat sama.
- příspěvek od státu – 0,9 mld. Kč
- výnosy z majetku – 1 mld. Kč
- restituční náhrady – 1,3 mld. Kč
- sourkomé dary – stovky milionů
- zdroj: Česká biskupská konference
Graubner: Odluka státu a církve přinese větší svobodu i zodpovědnost
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi kromě napravení majetkových křivd nastoluje i nový vztah státu a církve a fakticky znamená jejich odluku.
„Na jednu stranu je to pro nás větší svoboda, na druhou stranu samozřejmě velká zodpovědnost nejen za dnešek, ale i za budoucnost církve, a to nejenom v duchovní oblasti, ale i v hmotném zabezpečení,“ řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Stát přestává financovat provoz církví v souvislosti s restitucemi a my musíme vybudovat svůj systém.“
Římskokatolická církev proto v uplynulém roce investovala 1,2 miliardy korun s cílem budoucího výnosu. Investice směřují do čtyř oblastí – zemědělství a lesnictví, nemovitostí, finančních investic a do vlastních podnikatelských projektů v rámci diecézí. Těmi jsou třeba regionální projekty jako minipivovary.
Jedním takovým je minipivovar v Litoměřicích, který otevřelo místní biskupství začátkem roku. Stavba pivovaru a restaurace v místě bývalého kněžského semináře stála dvacet milionů. Biskupství ji zaplatilo z finančních náhrad za restituce.
Nakonec ale možná budou mít církve na podnikání, charitu či opravy památek peněz méně. Hnutí ANO, komunisté i někteří politici ČSSD chtějí ve sněmovně podpořit návrh Jihočeského kraje na zdanění dvou miliard, které šestnáct církví ročně od státu dostává. Stát by díky tomu zpátky získal přes 640 milionů ročně.
„I kdyby prošel v parlamentu, tak ho musí Ústavní soud nakonec zrušit, protože by to bylo naprosto nespravedlivé,“ reagoval na návrh Jan Graubner.
Podle Jiřího Zimoly (ČSSD), hejtmana Jihočeského kraje, by zdanění pomohlo státu, krajům i obcím, protože všichni patří k příjemcům daní.
K projednávání návrhu by se mohli poslanci dostat v prosinci. Proti je ale premiér Bohuslav Sobotka i lidovci. Ti hrozí i vypovězením koaliční smlouvy. „My jsme k tomu řekli jasné stanovisko a nevidím důvod, proč bychom ho měli měnit,“ uvedl Sobotka.
- mzdy zaměstnanců a další náklady – 1,34 mld. Kč
- veřejně prospěšné investice (vzdělávání, památky, zdravotnictví) – 1,1 mld. Kč
- investice do nemovitého majetku – 0,43 mld. Kč
- finanční investice – 0,79 mld. Kč
- celkem - 3,66 mld. Kč
- zdroj: Česká biskupská konference